Implantace kardiostimulátoru

Kardiostimulátor (pacemaker) je přístroj používaný k léčbě poruch srdečního rytmu, které mají charakter bradykardie, kdy je srdeční akce příliš pomalá. V těchto případech je krev vzhledem k potřebám organismu čerpána nedostatečně.

Vložení kardiostimulátoru (pacemakeru).

Související nemoci

Týká se části těla

Co je kardiostimulátor?

Kardiostimulátor je malým elektrickým přístrojem, který má vlastní zdroj energie (baterie). Implantuje se přímo pod kůži pod klíční kost vlevo či vpravo. Je sestavený z kovové jednotky, k níž jsou připojeny jedna až dvě sondy dle druhu stimulátoru, které spojují zdroj s pravostrannými oddíly srdce. Elektrodou jsou vedeny elektrické impulsy ze zdroje k srdci. Zpětně také snímá elektrickou aktivitu srdce, a tím umožňuje mít správnou koordinaci srdeční akce.

Implantace

Implantace kardiostimulátoru se provádí z krátkého řezu pod klíční kostí. Poté jsou do srdce zaváděny elektrody (pod rentgenovou kontrolou) a správné umístění se ověřuje elektrickou stimulací ze zevního zdroje. Po zavedení elektrod je implantován kardiostimulátor do místa původního řezu. Vzniklá rána se následně sešije vstřebatelným materiálem.

Komplikace u pacientů s kardiostimulátorem

Přestože se jedná o rutinní výkon, může ve velmi malém procentu dojít ke komplikacím. Mezi nejčastější patří:

  • Poruchy rytmu, které se mohou objevit během dráždění svaloviny elektrodou. Lze je zvládnout pomocí léků, ojediněle však může být zapotřebí okamžitá nutnost elektrického výboje (defibrilace), který tuto arytmii zastaví,
  • Krvácení při poranění cévy, kdy vznikne modřina, která po několika dnech vymizí, 
  • Poranění srdečních struktur (stěny srdce nebo chlopní) při zavádění elektrody, 
  • Poškození nervů, zřídkakdy může vzniknout krevní sraženina s případným uvolněním a vývojem plicní embolie. 
  • Infekce operační rány s nutností léčby antibiotiky. V naprosto ojedinělých případech mohou elektrické impulsy, mimo stimulace srdce, dráždit také bránici, kdy se projeví škytavka. Tento stav se buď samovolně upraví, nebo bude nutné přemístit elektrody nebo přeprogramovat stimulátor.

Kontroly po implantaci

Pacienti s kardiostimulátorem navštěvují pravidelně arytmologické ambulance kvůli kontrole, kde se kontroluje funkce kardiostimulátoru a po určité době se doporučuje výměna baterie. Pacienti se zavedeným kardiostimulátorem mají typické EKG, které deklaruje výboje stimulátoru.

Péče po implantaci kardiostimulátoru

  • Aby se snížilo riziko samovolného přesunutí konce elektrody v srdci, tak je nutné, zachovat klid na lůžku většinou do druhého dne a pak omezit pohyby horní končetinou na straně implantovaného kardiostimulátoru.  
  • Nějaká citlivost v místě rány a slabý otok trvají obvykle dní. Často je přítomna také modřina v okolí rány.
  • V případě vzniku neočekávaného problému se můžete sprchovat už za 48 hodin po implantaci kardiostimulátoru.
  • V dalších deseti dnech byste neměli řídit žádné motorové vozidlo.
  • Po dobu 4–6 týdnů byste neměli zvedat příslušnou paži nad úroveň ramene, hrát tenis, golf, plavat, používat vysavač a podobné činnosti.
  • Ve stejné době byste neměli zvedat předměty těžší než 5 kg.

Pokud u vás dojde k náhlému zpomalení tepu nebo závrati kontaktujte svého lékaře!

Autor: Lenka Klabochová

Mohlo by vás také zajímat