Kopřivka
Kopřivku (urticaria) řadíme mezi časté dermatózy. Často se nezjistí její příčina. Chronická kopřivka mívá dopady na kvalitu života postiženého.
Latinsky: Urtica, Urticaria mechanica tarda, Chaulelasmus, cnidosis, ctenorhnychus, anas strepera, chaulelasmus strepera, ctenorhnychus strepera
Další názvy: pomfy, cholinergní kopřivka, symptomatický dermografismus, chladová kopřivka, solární kopřivka, lokální tepelná kopřivka, akvagenní kopřivka, kontaktní kopřivka, akutní kopřivka, akutní přerušovaná kopřivka, chronická kopřivka
Nemoci s tímto příznakem
Příznaky
Týká se části těla
Vyšetření a zákroky
Diagnóza
Jak vypadá kopřivka
Kopřivka je charakterizovaná výsevem svědivých pupenů, které rychle vznikají a hojí se bez následků.
Výskyt v populaci
Odhaduje se, že až 20-30% lidí měla v životě alespoň jeden výsev kopřivky. Pravidelné příznaky pak mívá cca 1-6% populace. Mezi nejčastěji postižené patří dospívající a mladí dospělí.
Vznik
Společným jmenovatelem kopřivek je tzv. degranulace mastocytů, tkáňových žírných buněk a krevních bazofilů. To znamená, že jsou tyto imunitní buňky aktivované a uvolní nitrobuněčná granula, v nichž se nacházejí biologicky aktivní působky v podobě vazoaktivních látek – látek ovlivňujících průsvit cév a ovlivňující další buňky imunitní i tělesné. Jsou to například – histamin, prostaglandin D2, leukotrieny, heparin, cytokiny, enzymy – tryptázy.
Po této degranulaci dochází k rozšíření cév a zarudnutí, je také zvýšená propustnost cév, což vyústí v rozvoj edému – otoku ve škáře, ten nabývá vyvýšeného tvaru a formuje se do typického pupenu. Obraz kopřivky pak dále modulují další aktivované buňky, které se podílejí na rozvoji zánětu a klinickém obrazu kopřivky.
Degranulaci mastocytů a uvolnění histaminu a jiných bioaktivních látek u kopřivky může vyvolat mnoho stimulů – fyzikální, imunitní, neuropeptidové aj.
Příznaky kopřivky
Kopřivka je provázena svěděním ostře ohraničených, edematózních, plochých pupenů. Mají růžovou barvu, na okrajích jsou zarudlé. Jejich velikost je kolísavá. Můžeme najít drobné samostatné mikropapulky, ale také rozsáhlé plochy postižené výsevem kopřivky (urticaria gigantea/geographica). V případě, že dochází k výraznějšímu úniku tekutin z cév do škáry, které je provázené třením, mohou vzniknout puchýřky (urticaria bullosa, vesiculosa), v nichž může být i příměs krve, pak se jedná o hemoragickou formu kopřivky.
Kopřivkové pupeny se vysévají velmi rychle, během minut. Většinou mizí v průběhu 24 po výsevu, kdy se ale ovšem mohou vyset nové.
Svědění je nejintenzivnější v době vzniku pupenů
Pokud vyrážka přetrvává déle, je nutné zvážit jinou příčinu než je uvolnění histaminu.
Kopřivka však také může být provázena reakcí sliznic např. dýchacích cest, teplotou, otokem kloubů, nevolností, může dojít i k anafylaktickému šoku. Samostatnou jednotkou je pak angioedém.
Druhy kopřivky
Kopřivku můžeme dělit dle mnoha hledisek, nejznámější je dle doby trvání:
- Akutní kopřivka (urticaria acuta). Tato je typická náhlým výsevem pupenů, celá reakce odezní do 6 týdnů. Zde se jedná nejčastěji o alergickou reakci na podkladě existujících IgE.
- Akutní vracející se kopřivka (urticaria acuta intermittens) – tato forma kopřivky je charakterizovaná různě dlouho trvajícími výsevy, které se opakují a jejich výskyt je delší než 6 týdnů. I zde se jedná o alergickou reakci, často u neodhaleného alergenu, kterému je pacient vystaven.
- Chronická – dlouhotrvající kopřivka (urticaria chronica). Tato kopřivková forma je popisovaná jako opakující se či nemizejícími výsevy. Může přetrvávat i roky. Chronická kopřivka vzniká na podkladě akutní kopřivky. Vyvolávající příčina není známá a odolává odhalení – může se jednat o potravinové alergeny, skrytou bakteriální infekci, vznik autoprotilátek proti receptorům na mastocytech a bazofilech aj. Tato forma je často spojena s jinými nemocemi – revmatoidní artritidou, diabetem aj.
Další dělení může být dle vyvolávající příčiny:
Imunopatologické
V jejich rozvoji hraje roli imunitní systém. Patří sem velké množství chronických a idiopatických (neznámého původu) kopřivek.
Jednou z možných příčin je přítomnost autoprotilátek proti receptorům na žírných buňkách a bazofilech, či jsou přítomné protilátky proti imunoglobulinu E (IgE). Tento druh kopřivky se nazývá autoimunitní. Je časté, že je provázena dalšími autoprotilátkami, tedy i autoimunitními nemocemi – záněty štítné žlázy atd.
Alergické urtikarie jsou takové, které jsou vyvolané přítomností IgE proti alergenu – jedná se o potravinové a lékové alergeny, hmyzí jed, kontaktní alergeny - kontaktní kopřivka (urticaria contacta), vzniká v místě kontaktu s kontaktním alergenem např. – latex, zvířecí srst.
Imunokomplexové urtikarie jsou charakterizovány tvorbou komplexu alergen/protilátka. Doprovázívá infekční procesy, např. hepatitidy, EBV, boreliovou, mykoplazmovou infekci.
Neimunologické
Mohou být vyvolané jinými mechanismy než aktivací imunitního systému. Ve hře jsou fyzikální faktory, léky, potravinová aditiva, potrava způsobující uvolnění histaminu či potraviny obsahující samy o sobě histamin aj.
Potraviny obsahující histamin a jiné vazoaktivní látky: jahody, mořské ryby, některé druhy sýrů, salámy, šunka, párky, špenát, kukuřice, kyselé zelí, feferonky, rajčata, grepy, vlašské ořechy, ananas, avokádo, fíky, červené víno, pivo aj.
Potraviny obsahující histaminoliberátory tj. látky podporující uvolnění histaminu: jahody, rajčata, vína, destiláty, vepřové maso, korýši, vaječný bílek, kakao, špenát, ananas. Mezi léky patří morfin, některá anestetika, chinin, thiamin, dextran, jodové kontrastní látky obsahující aj.
Mezi fyzikální urtikárie patří třeba
- Chladová kopřivka (urticaria frigore), která může být nebezpečnou a může končit anafylaktickým šokem. Objevuje se při koupání ve studené vodě, kdy se dojde k výsevu splývajících svědivých pupenů. Může vzniknout i druhotně, tj. na podkladě přítomnosti kryoglobulinů, chladových aglutininů.
- Sluneční kopřivka (urticaria solaris)k výsevu dochází po ozáření pokožky UV světlem. Výsev se objevuje v místě expozice, časně odeznívá.
- Tepelná (lokální) kopřivka (urticaria e calore) je vzácná. Po několika minutách lokálního působení vyšších teplot dojde k výsevu pupenů.
- Akvagenní kopřivka (urticaria acquagenica), drobné pupeny nebo jen svědění vznikají v místě styku kůže s vodou. Nejedná se o přímou reakci na vodu jako takovou, ale na nějakou látku, která je v ní rozpuštěná.
- Cholinergní urtikarie bývá vyvolaná změnou tělesné teploty – u nemoci, saunování, sprchování, sportovním výkonu či psychickém stresu. Vysejí se drobné svědivé pupínky, které se nejčastěji vyskytují na předloktích, zápěstích, krku a podpaží. Je to tzv. neuropsychický kopřivka podobně jako... adrenergní urtikárie, zde je výsev vyprovokován psychickým stresem.
- Tlaková kopřivka (urticaria mechanica) svědící výsev a červený otok vzniká na místech, kde delší dobu působil na pokožku větší tlak. Většinou se pupeny objevují se zpožděním, tedy až po 3-12 hodinách.
- Pozdní tlaková kopřivka (urticaria mechanica tarda) první kopřivkové příznaky se objevují po cca 2-6 hodinách v místě zvýšeného tlaku, který působil kolmo na pokožku. Mohou je doprovázet celkové příznaky jako nevolnost, zvýšená teplota aj.
- Symptomatický dermografismus (urticaria factitia) rozvíjí se v místech tření předmětu o kůži, škrábání… mohou se objevit jen zarudlá místa, ale také plastická vyrážka. Projevy rychle odeznívají do cca 30minut až několika hodin. Často tímto trpívají atopičtí pacienti.
Kopřivky doprovázející jiné nemoci
- Infekce – infekční nemoci mohou být provázeny kopřivkou, ať už se jedná o bakteriální nemoci způsobené pyogenní streptokoky, chlamydiemi , Helicobacterem pylori nebo viry, parazity, prvoky či kvasinkami.
- Chronické zánětlivé nemoci – původcem kopřivky může být i ohraničené zánětlivá ložiska např. zubní granulomy, chronická tonzilitida, záněty vedlejších dutin nosních, žlučníku, slepého střeva, prostaty, vaječníků.
- Nádorové nemoci – kopřivkami jsou provázeny i maligní onemocnění může jít o solidní tumory či krevní rakoviny.
- Autoimunitní choroby – kopřivky nejsou výjimkou ani u nemocí štítné žlázy, systémového lupusu, revmatoidní artritidy atd.
- Mastocytóza – choroba, která je geneticky podmíněná a je typická zmnožením žírných buněk, které infiltrují kůži a jiné orgány.
Vyšetření
Nepostradatelný je ovšem důkladný odběr anamnézy – kdy se kopřivka objevuje, co za léčiva pacient bere, jakou kosmetiku používá, pátrá se po ve složení jeho stravy atd.
Mnohdy je vhodné vést si diář, do kterého se zapisují použité kosmetické přípravky, snězené potravina a reakce.
U alergické kopřivky se zaměřuje na nalezení alergenu, který reakci spouští. Provádí se tzv. prick testy či krevní testy určující hladinu specifických IgE. Dalším možným vyšetřením je bazotest.
U fyzikálních kopřivek se ověřuje diagnóza použitím vyvolávacího stimulu.
U chladové kopřivky je nezbytné vyšetření kryoproteinů.
Léčba kopřivky
Jelikož často není odhalena přesná příčina kopřivky, je léčba založená spíše na tlumení symptomů.
Doporučuje se tedy vyhýbat se známým spouštěčům – alergeny, psychický stres, vystavování se chladu, UV atd.
Je vhodné nahradit léky, u kterých je známo, že stojí za kopřivkami např. salicyláty, opiáty, kodein, léky, které tyto účinky nemají.
Základem farmakologické léčby je podávání antihistaminik. Dalšími používanými léčivy jsou i tricyklická antidepresiva, stabilizátory membrány žírných buněk, kortikoidy.
V akutních stavech, které jsou provázeny celkovou reakcí, je aplikován adrenalin. Novějším léčivem jsou pak antagonisté leukotrienů.
U výsevu je vhodné lokálně aplikovat roztoky, krémy snižující svědění.
Autor: Drahomíra Holmannová
