Rakovina ledvin

Rakovina ledvin se nazývá také jako renální karcinom nebo adenokarcinom ledvin. Jedná se o zhoubný nádor vyrůstající z buněk epitelu ledvinných kanálků.

Rakovina ledvin

Nečastěji se objevuje u lidí po čtyřicítce a dvakrát častěji postihuje muže než ženy. Obecně rozdělujeme nádory ledvin na nezhoubné (benigní) a zhoubné (maligní). Nezhoubné nádory nejsou agresivní, dají se snadno operovat, nerozrůstají se do okolí a nevytváří metastázy. Hlavním zástupcem nezhoubných nádorů ledvin je angiomyolipom. Většinou je nezhoubný, ale jen velice vzácně se najde zhoubná forma tohoto nádoru. Zhoubné nádory se naopak chovají agresivně a často prorůstají do okolí a vytvářejí metastázy. Nejčastějším zástupcem zhoubných nádorů ledvin jsou karcinomy.

Příznaky rakoviny ledvin

Příznaky bujení nádoru se rozvíjejí pozvolna a zahrnují zejména zvýšené teploty, horečky, noční pocení, pocit únavy, náhlé hubnutí a nechutenství. Příznaky, které jsou spojené s močovým ústrojím, často způsobí právě nádor, ale mohou zapříčiněny i jinak, např. infekcí nebo úrazem. Mezi další příznaky patří hematurie (přítomnost krve v moči), kterou doprovází bolest v bederní oblasti a nakonec hmatatelný nádor.

Příčiny vzniku nádoru

Ještě není zcela známo, proč nádor vůbec vzniká. Uvažuje se o možnosti zhoubného zvratu nejprve neškodného buněčného zmnožení v ledvině. Jisté ale je, že na zvýšení rizika jeho vzniku se podílejí určité rizikové faktory, mezi které patří obezita, kouření, vysoký krevní tlak. Dále je to mužské pohlaví, dlouhodobá dialýza, účinky toxických látek, kontakt s azbestem, ropnými produkty a těžkými kovy.

Vyšetření

Při podezření na rakovinu ledvin se pacient u lékaře podrobí důkladnému rozhovoru, který je zaměřen především na výskyt nádorových onemocnění v rodině, na rizikové faktory a na příznaky odpovídajících nádoru. Následně se podrobně vyšetří pohmatem, kdy se často nahmatá nádorová tkáň přes břišní stěnu. Poté se odešle na ultrazvukové vyšetření břišní dutiny, při kterém je možné najít eventuální jaterní metastázy. Všichni pacienti podstoupí také CT vyšetření, aby se dalo rozpoznat přesné umístění nádoru. Pokud ani jedna z těchto metod s určitostí neprokáže ledvinový nádor, přistupuje se k punkci ledvin, kdy lékař odebere malý kousek ledvinové tkáně, který prozkoumá pod mikroskopem.

Léčba

Základem léčby nádorů ledvin je chirurgická léčba. Jedná se buď o odstranění celé ledviny, nebo o záchovnou operaci, při které je část funkčního orgánu ponechána na místě. Po operaci radikální se nemoc vrací přibližně u 20–30 % pacientů. Další možnou léčbou je chemoterapie. Při chemoterapii se nádorové nemoci léčí chemickými látkami. Nejčastěji se používá léčba cytostatiky, které mírní buněčný růst hubí nádorové buňky. Ale adenokarcinom je bohužel na chemoterapii málo citlivý, a proto se používá jen zřídka. Také ozařovací terapie je málo účinná, protože nádorové buňky odolávají i záření. Po operaci se nemocní sledují tak, aby se daly včas zachytit eventuelní nové metastázy a tyto odoperovat. Také se kontroluje i druhá ledvina, jestli se v ní neobjevil nádor a jestli funguje dostatečně pro odstraňování škodlivých toxických látek. Velký pozor je dáván i na možné infekční choroby této ledviny, které by mohly poškodit její funkčnost, a tím pádem pacienta odkázat na dialýzu.

Autor: Lenka Klabochová

Mohlo by vás také zajímat


pletení a háčkování

ingilizce tercüme keçiören butik dershane sağlık hukukuFizik Tedavi Ankara