Angioplastika

Angioplastika nebo také tzv. perkutánní transluminální angioplastika (PTCA) je léčebný chirurgický zákrok, pomocí kterého se zprůchodňují uzavřené nebo zúžené tepny. Používá se při léčbě jak akutních, tak i chronických onemocnění kardiovaskulárního systému.

Balónková angioplastika

Postup vyšetření

Nejdříve se pomocí silnější jehly vytvoří přístup do některé z tepen (většinou je to stehenní tepna) a tím se do tepny vsune pracovní nástroj, který má na konci vyfouknutý balónek. Tento nástroj se za rentgenové kontroly zasouvá tepnou do zúženého či uzavřeného místa, kde se balónek nafoukne, což způsobí rozšíření tepny. Pokud bylo provedení angioplastiky úspěšné, zákrok se buď ukončí, nebo se do roztaženého místa zavede tzv. stent, což je trubicovitý předmět, který dokáže udržet tepnu v daném místě průchodnou a současně brání jejímu opětovnému uzavření nebo zúžení.

Místo vpichu se poté obváže, položí se na něj vak s pískem, a pokud lékař neurčí jinak, můžete z lůžka vstát až po 8-24 hodinách. S rozvojem moderního instrumentaria jsou dnes čím dál častěji používána speciální zařízení, pomocí kterých může vyšetřující lékař vyšetřované místo zalepit nebo přímo zašít, a díky tomu se doba klidu na lůžku výrazně zkrátí. O tomto způsobu použití vás lékař bude informovat až na konci výkonu. U nekomplikovaného průběhu můžete po vyšetření jíst a pít. Ošetřující lékař vás bude o průběhu vyšetření informovat a na základě toho bude řídit vaši další léčbu.

Příprava na vyšetření

Angiografické vyšetření se provádí při krátkodobé hospitalizaci. Před vyšetřením se nesmí minimálně 6 hodin jíst a kouřit, tekutiny omezit až na 3 hodiny před výkonem, ale předtím je naopak vhodné, je přijímat ve větším množství. Před angiografickým vyšetřením je také zapotřebí provést základní testy, které posoudí parametry srážení krve.

Užívá-li pacient léky na snížení krevní srážlivost (Warfarin nebo nová antikoagulancia – Lixiana, Eliquis, Xarelto , Pradaxa, Xarelto), musí být tyto léky dočasně vysazeny a většinou vyměněny za léky, které jsou podávány v injekční formě (nízkomolekulární heparin). Pokud by se tyto zásady nedodržely, hrozilo by větší riziko krvácení v místě vpichu do tepny. Poslední nutností před angiografií je vyholení ochlupení v místě obou třísel, která jsou tou nejčastější přístupovou cestou k vykonání vyšetření. Holení provádí zdravotnický nemocniční personál.

Rozlišení léčby podle postižené tepny 

a) Koronární angioplastika 

V tomto případě se léčí věnčité tepny zásobující srdce kyslíkem. Jejich zúžení je příčinou ischemické choroby srdeční, jejíž formou je např. angina pectoris. Pokud dojde k jejich uzavření, může vzniknout i infarkt myokardu.

b) Angioplastika krkavic 

V tomto případě se řeší zúžení krkavic, ke kterému dochází typicky na podkladě aterosklerózy.

c) Angioplastika ledvinných tepen 

Nejčastěji jsou angioplastikou léčena zúžení ledvinných tepen vzniklá na základě aterosklerózy nebo méně často z důvodu fibromuskulární dysplázie.

d) Angioplastika končetinových tepen 

Angioplastická léčba se zde používá spíše u neakutních stavů cév, které byly zúženy při léčbě chronické ischemické choroby dolních končetin. Akutní tepenné uzávěry se řeší většinou jinými metodami.

Na závěr

I přes určitá rizika představuje angioplastika účinnou a elegantní metodu léčby tepenných zúžení a uzávěrů, které mohou být bez léčby příčinou vážného poškození spousty orgánů a mnohdy i smrti.

Autor: Lenka Klabochová