Ateroskleróza

Ateroskleróza patří mezi civilizační nemoci. Je chronickým progresivním onemocněním, při kterém dochází k narušení cévních stěn, usazování tukových částic, tvorbě ateromů a trombů, které zužují průsvit cévy a zhoršují průtok krve postiženou cévou.

Stádia aterosklerózy - kornatění tepen

Latinsky: Arteriosclerosis

Další názvy: arterioskleróza, kornatění tepen, arterioskleróza, atherosclerosis, atherosclerosis obliterans, makroangiopatie

Příznaky

ochrnutí slepota

Týká se části těla

Vyšetření a zákroky

Diagnóza

Rizikové faktory aterosklerózy

  • Nedostatek pohybu
  • Strava – nadbytek tuků, cukrů, soli
  • Kouření
  • Nemoci – cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita, dědičná hyperlipoproteinémie
  • Nízká hladina HDL
  • Záněty
  • Infekce – chlamýdie
  • Věk
  • Pohlaví – muži jsou více náchylní do určitého věku k rozvoji aterosklerózy

Patogeneze

Na rozvoji aterosklerózy hrají roli tzv. špatné tuky, které se akumulují v cévní stěně, v ní pak probíhají zánětlivé změny, do místa poškození se totiž dostávají buňky imunitního systému a produkují mnohé působky, jež podporují rozvoj zánětu, jejichž vlivem dochází i k proliferaci cévní stěny – její intimy a médie.

Postup progrese ateroklerotických změn

Stádia rozvoje aterosklerózy

Stádia rozvoje aterosklerózy

  • Hromadění lipidů, které jsou pohlcovány makrofágy (buňkami imunitního systému), které se mění na pěnové buňky.
  • Vznik tzv. tukových proužků způsobené hromaděním pěnových buněk
  • Tvoří se intermediární léze, lipidy se nacházejí i volně, unikají z mrtvých pěnových buněk
  • Vytvoří se aterom/ateromový plát – v cévní stěně se formuje lipidové jádro (kaše mastného vzhledu) z volně uložených lipidů. Vytváří se vyvíšené ložisko, které je na pohmat měkké.
  • Fibrinózní pláty/fibroaterom – jsou to vazivová ložiska prominující do lumen cévy, jsou tvořena ze zmnoženého vaziva – kolegenu i elastinu, hladké svaloviny, lipoproteinů a buněk imunitního systému.
  • Ateromatózní vřed po ruptuře fibroateromu – je stav, který patří k pokročilé ateroskleróze, jedná se o poškození, rozpad krycí vrstvy ateromu a uvolnění tekutého obsahu, který je nahrazen krví a tvorbou trombů, cévní stěna je deformována.
  • Kalcifikace – do postižených části se vychytává a ukládá vápník.

Dle výše napsaného je patrné, že rozeznáváme dva typy aterosklerotických plátů:

  • Stabilní, který je charakterizován silnější a neporušenou fibrózní čepičkou.
  • Nestabilní, který je náchylný k prasknutí.

Aterogenní lipoproteiny

Aterosklerotické změny jsou podmíněny přítomností LDL částic, tedy lipoproteiny o nízké hustotě. Tyto částice mají vysoký obsah cholesterolu. Volné LDL, pokud jsou nasyceny receptory, které ho vychytávají v játrech, se dostává do cévní stěny, kde prodělává změny např. v podobě oxidace. Oxidovaný oxLDL má pak přímé cytotoxické účinky a působí prozánětově.

Naproti LDL stojí HDL lipoprotein s vysokou hustotou s antiaterogenními účinky:

  • Dokáže zpětně transportovat cholesterol z arteriální stěny do jater.
  • Má antioxidační účinky.
  • Působí protizánětově a proti agregaci (shlukování) trombocytů.

Příznaky provázející aterosklerózu

Vytvoření krevní sraženiny na cholesterolovém plátu arterie u aterosklerózy

Vytvoření krevní sraženiny na cholesterolovém plátu arterie u aterosklerózy

V počátečních stádiích nepůsobí ateroskleróza žádné obtíže. Cévní průsvit se pomalu zužuje a orgány jsou stále hůře zásobeny krví.

Projevy u pokročilé aterosklerózy potom závisí na tom, které céva je postižená a v kterém úseku.

Projevy jsou tedy závislé na té části tepenného úseku, který je postižen. Vždy ale platí, že čím větší úsek tepen je postižen, tím horší je i poškození zásobované tkáně.

Pokud jsou aterosklerotické změny v mozkových tepnách, může docházet k psychickým změnám, demencím či mozkové mrtvici – iktu. Při postižení tepen v oku je zhoršené zásobení zrakového nervu a dostavuje se slepota.

Výjimkou není ani tzv. nefroskleróza, tedy ateroskleróza postihují ledvinné tepny, tento stav může skončit ledvinným selháním.

Nejčastěji se však setkávám s aterosklerózou srdečních (koronárních) tepen, které jsou jedním z důvodu vzniku ischemické choroby srdeční, popřípadě infarktu myokardu z nedokrevnosti svalu.

Velmi časté je také postižení tepen dolních končetin, které jsou bolestivé, chladné, dostavuje se kulhání, větší náchylnost k poranění a zhoršené hojení, může se rozvinout i gangréna.

Léčba aterosklerózy

Před léčbou samotnou je potřeba provést vyšetření, kterými se zjistí hladina cholesterolu a jiných krevních lipidů, cukru. Používají se i zobrazovací metody – ultrazvuk, angiografie k potvrzení zúžení tepny a místa, kde je toto zúžení.

V případě lehčích případů se začíná změnou životního stylu, změnou diety – omezuje se příjem tuků (cholesterolu), cukru, soli, alkoholu, je potřeba ukončit kouření.
Je nutné také snížit tělesnou hmotnost, která se má dostat do rozmezí 18,5–25,0 BMI, je tedy nutné zařadit i pohyb.

V případě, kdy tato opatření nestačí, nebo u těžších případů, přistupuje se k farmakologické léčba aterosklerózy – podávají se hypolipidemika, kterých existuje několik druhů, např. statiny, fibráty.

Zároveň je nutné léčit přidružené nemoci – stabilizovat krevní tlak - antihypertenziva, cukrovku – inzulin, antidiabetika, ledvinné funkce – diuretika, ACE inhibitory aj.

Komplikace spojené s aterosklerózou

  • Zúžení cévy – kdy dochází k nedokrvení orgánů
  • Uzávěr cévy – dojde k ischémii – nedokrevnosti orgánu, dochází až i odůmrti tkáně
  • Vznik aneurysmatu (výdutě) – je zhoršen průtok krve cévou a riziko ruptury
  • Ruptura (prasknutí) aneurysmatu – vylití krve, vnitřní krvácení
  • Trombóza s embolizací – tvorba trombů, které se mohou utrhnout a být vmeteny do cévy, kterou ucpou.
Autor: Drahomíra Holmannová

Mohlo by vás také zajímat



 

comments powered by Disqus