Dvojité vidění (diplopie)

Dvojité vidění je odborně označováno jako diplopie. Jedná se o simultánní vidění dvou obrazů jednoho objektu, kdy mohou být tyto obrazy posunuty vertikálně, horizontálně či nebo diagonálně navzájem k sobě.  

Dvojité vidění (diplopie)

Další názvy: diplopie

Příznaky

dvojité vidění

Týká se části těla

Diagnóza

Často jde o důsledek narušené funkce okohybných svalů. Obě oči přitom fungují senzoricky správně, avšak nedovedou se správně zaměřit na pozorovaný objekt.

Mozek se přirozeným způsobem brání vzniku dvojitého vidění tím, že ignoruje obraz pouze z jednoho oka. Častěji se tak může stát především v dětském věku, kdy je mozek ještě ve vývinu, a proto jedinci v dětském věku naříkají na dvojité vidění méně často než dospělí, u kterých může dojít ke vzniku strabismu (šilhání) až v dospělosti. Schopnost adaptovat se na dvojité vidění v dětství může vypadat pozitivně, ale ve vývoji dítěte působí tato adaptace negativně, protože může dojít k vývinu tupozrakosti. Někteří dospělí nemocní také zvládnout na nějakou dobu ignorovat obraz z jednoho oka, avšak tato schopnost už není tak dokonalá, a proto tu nehrozí trvalé poškození zraku.

Příčiny dvojitého vidění jedním okem

Pokud vidíme objekty dvakrát jen jedním okem, je porucha většinou v oku. Celkem často bývá způsobena onemocněním oční rohovky nebo čočky (např.katarakta).

Příčiny dvojitého vidění oběma očima  

Špatná funkce okohybných svalů bývá často způsobena narušením nervosvalového spojení, mechanicky, přerušením III. (n. oculomotorius), IV. (n. trochlearis) anebo VI. (n. abducens) hlavového nervu, případně působením neurotoxinů. Diplopie může být i prvním projevem závažnějších onemocnění, porušuje udržování rovnováhy nemocného, pohyb a také čtení.

1.) Cévní mozková příhoda

Pokud se při mozkové mrtvici poškodí část mozku, která zodpovídá za správné fungování některého z okohybných svalů, tak je následkem jeho ochrnutí a dvojité vidění. Dvojité vidění vzniká většinou pouze při pohledu konkrétním směrem, zatímco v jiných směrech může člověk vidět docela normálně, což závisí na tom, který z okohybných svalů je vyřazen z funkce. Jedná-li se o těžší postižení, pak je na člověku znát asymetrie při pohledu - šilhání.

2.) Mozkové nádory

Stejně tak jako mozková mrtvice může i mozkový nádor, který vyrůstá v blízkosti mozkových center a drah, jež ovládají okohybné svaly, narušit jejich funkci.

3.) Roztroušená skleróza

Toto autoimunitní onemocnění zasahuje centrální nervový systém, tedy mozek a míchu. Výsledné porušení funkce okohybných svalů může tak být jedním z mnoha projevů.

4.) Úraz hlavy 

Dvojité vidění se může přechodně vyskytovat i u otřesu mozku a může být doprovázeno nevolností, zvracením a bolestmi hlavy.

5.) Myasthenia gravis

Diplopie je v tomto případě jedním z typických symptomů. Toto onemocnění je na rozdíl od předchozích vzácné, jde o autoimunitní proces, během kterého protilátky našeho organismu napadají naše vlastní nervosvalové ploténky, čímž porušují přenos vzruchů z nervů na svaly.

Diagnostika

Pacienta trpícího pocitem dvojitého vidění by měl vyšetřit neurolog a oční lékař a to včetně prošetření očního pozadí. Vedle fyzikálního neurologického vyšetření se většinou provádí i CT vyšetření mozku. 

Autor: Lenka Klabochová