Hluboká žilní trombóza
Příznaky
Týká se části těla
Diagnóza
Lékařský obor
Hluboká žilní trombóza je sraženina, která se vytvoří v hlubokém žilním systému, nejčastěji na lýtku nebo stehně. Nebezpečná není ani tak sama o sobě – ohrožující je možnost, že se její část uvolní a doputuje do plicního řečiště. Právě proto se u ní nečeká a podezření se ověřuje týž den.
Jak se projeví
Typicky otokem jedné dolní končetiny, který vznikne během hodin až dnů, doprovázeným pocitem napětí, tupou bolestí v lýtku zhoršující se ve stoje a chůzi, teplejší a načervenalou kůží. Rozhodující slovo je jedné – otok obou nohou má obvykle jiný důvod, například srdeční nebo ledvinný.
Zrádné je, že trombóza může probíhat i téměř bez příznaků, zvlášť když postihne jen bércové žíly. Naopak klasické učebnicové znamení, bolest lýtka při ohnutí špičky nahoru, je natolik nespolehlivé, že se od jeho používání upustilo.
Proč vzniká
Uplatňují se tři okolnosti: zpomalení toku krve, poškození cévní stěny a zvýšená srážlivost. V praxi za nimi stojí delší znehybnění – po operaci, při sádrové fixaci, při hospitalizaci nebo při dlouhé cestě – dále nádorové onemocnění, hormonální antikoncepce a hormonální léčba, těhotenství a šestinedělí, obezita, kouření, vyšší věk a vrozené poruchy srážlivosti. Významná je i osobní nebo rodinná anamnéza již prodělané trombózy.
U cestování platí, že riziko roste u letů delších než čtyři hodiny, a to hlavně u lidí, kteří už jiný rizikový faktor mají. Zdravému člověku bez rizik dlouhý let trombózu prakticky nezpůsobí.
Jak se potvrzuje
Postup je dnes ustálený a začíná zhodnocením pravděpodobnosti podle klinických znaků. U lidí s nízkou pravděpodobností se doplní krevní test na D-dimery; studie publikovaná v New England Journal of Medicine ukázala, že jejich normální hodnota spolu s nízkým skóre trombózu spolehlivě vyloučí a ultrazvuk už není potřeba. Naopak zvýšené D-dimery samy o sobě trombózu nedokazují – stoupají i při zánětu, po operaci, v těhotenství a ve vyšším věku.
Rozhodujícím vyšetřením je ultrazvuk žil s kompresí. Je nebolestivý, dostupný a při dobré výpovědi vyšetřujícího spolehlivý.
Léčba
Základem je antikoagulační léčba, tedy útlum srážení krve. Doporučené postupy Americké hematologické společnosti z roku 2020 preferují u většiny nemocných přímá perorální antikoagulancia před dřívější kombinací injekcí a warfarinu, protože nevyžadují pravidelné kontroly srážlivosti. Léčba trvá nejméně tři měsíce; jak dlouho pak pokračovat, závisí na tom, jestli měla trombóza zjevnou vyvolávající příčinu, nebo přišla bez ní.
Klid na lůžku se dnes nedoporučuje – chůze riziko uvolnění sraženiny nezvyšuje a naopak zlepšuje potíže. Kompresní punčochy pomáhají od otoku a napětí. Rozpouštění sraženiny nebo její odstranění zákrokem se vyhrazuje pro rozsáhlé případy ohrožující končetinu.
Kdy volat záchrannou službu
Náhlá dušnost, ostrá bolest na hrudi zhoršující se nádechem, zrychlený tep, kašel s krví, mdloba nebo pocit blížícího se kolapsu u člověka s oteklou nohou svědčí pro plicní embolii a vyžadují okamžitou pomoc. Sama o sobě podezřelá noha bez těchto příznaků patří k lékaři ještě týž den, ne až po víkendu.
Co zůstává potom
U části lidí se po prodělané trombóze rozvine potrombotický syndrom – trvalý otok, tíha a bolest končetiny, v těžších případech kožní změny a bércový vřed. Riziko snižuje včasná léčba, pohyb a používání kompresivních punčoch. Obecnějším tématem se zabývá článek o trombóze, souvisejícím příznakem jsou otoky.
Zdroje:
- ORTEL, Thomas L.; NEUMANN, Ignacio; AGENO, Walter a kol. American Society of Hematology 2020 Guidelines for Management of Venous Thromboembolism: Treatment of Deep Vein Thrombosis and Pulmonary Embolism. Blood Advances, 2020, roč. 4, č. 19, s. 4693–4738. DOI 10.1182/bloodadvances.2020001830.
- WELLS, Philip S.; ANDERSON, David R.; RODGER, Marc a kol. Evaluation of D-Dimer in the Diagnosis of Suspected Deep-Vein Thrombosis. New England Journal of Medicine, 2003, roč. 349, č. 13, s. 1227–1235. DOI 10.1056/NEJMoa023153.
- ČEŠKA, Richard a kol. Interna. 4. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Triton, 2026. 1088 s. ISBN 978-80-7684-489-6.




