Mondorova choroba

Mondorova choroba je zánět povrchové žíly na hrudní stěně, který se projeví hmatným tuhým provazcem pod kůží. Popsal ji francouzský chirurg Henri Mondor v roce 1939 a jde o onemocnění, které vypadá znepokojivě, ale ve velké většině případů odezní samo. Hlavní důvod, proč o něm vědět, je právě ten – aby vyvolalo návštěvu lékaře, ne paniku.

Mondorova choroba

Jak vypadá

Typicky se objeví nebolestivý nebo mírně bolestivý pruh pod kůží, tuhý na pohmat, dlouhý několik centimetrů, nejčastěji na boční straně prsu, v podpaží nebo na přední ploše hrudníku. Kůže nad ním bývá vtažená do mělké rýhy, která se zvýrazní při zvednutí paže nebo při napnutí kůže – a právě tento příznak lidi obvykle přivede k lékaři.

Přehled literatury publikovaný v časopise Internal Medicine popisuje, že onemocnění postihuje častěji ženy a že se kromě hrudní stěny vyskytuje i na paži, v tříslech a na penisu, kde má vlastní název. Bolest bývá mírná a hlavní potíží je zpravidla obava z toho, co provazec znamená.

Proč vzniká

Podstatou je zánět a trombóza povrchové žíly. Za spouštěč se považuje mechanické podráždění nebo přetažení tkáně – nezvyklá fyzická námaha, těsná podprsenka, nošení břemen – dále stav po operaci prsu nebo po biopsii, po zavedení žilního vstupu a někdy po infekci. U části nemocných se žádná příčina nenajde.

Souvislost s nádorem prsu

Tohle je hlavní důvod, proč se nález nemá přejít. Mondorova choroba sama o sobě není nádorové onemocnění a naprostá většina případů s nádorem nesouvisí. Přesto se v odborné literatuře opakovaně popisují případy, kdy provázela dosud nerozpoznaný karcinom prsu, protože nádor může žílu utlačovat nebo do ní prorůstat.

Praktický důsledek: každý nově vzniklý provazec na hrudní stěně u ženy je důvodem k vyšetření prsu včetně mamografie nebo ultrazvuku podle věku. Nejde o to nález dramatizovat, ale využít ho jako příležitost vyloučit něco závažnějšího.

Jak se odliší od jiných nálezů

Hmatný provazec je poměrně charakteristický a od bulky v prsu se liší tvarem – je podlouhlý a sleduje průběh žíly, zatímco nádorový útvar bývá kulovitý. Ultrazvuk zobrazí neprůchodnou žílu s okolním zánětem a diagnózu potvrdí. Odběr vzorku obvykle není potřeba, pokud je nález typický a vyšetření prsu jinak v pořádku.

Léčba

Ve většině případů stačí čas. Provazec se vstřebává během čtyř až osmi týdnů, někdy déle, a nezanechává následky. Úlevu přinášejí teplé obklady, běžné léky proti bolesti a vynechání činnosti, která oblast dráždí; u žen bývá vhodná volnější podprsenka bez kostic. Antibiotika nejsou namístě, protože nejde o bakteriální infekci, a antikoagulační léčba se v běžných případech nepoužívá, protože riziko přechodu do hlubokého žilního systému je nízké.

Vtažení kůže může přetrvávat déle než samotný provazec a upraví se postupně.

Kdy k lékaři

Objednejte se při každém nově zjištěném provazci nebo bulce na hrudní stěně či v prsu, i když nebolí. Dřív než na objednanou dobu je namístě přijít, pokud se přidá horečka, výrazné zarudnutí a otok šířící se do okolí, výtok z bradavky, vtažení bradavky nebo pomerančová kůže na prsu. Pokud se provazec do dvou měsíců nezmenšuje nebo se vrací opakovaně, je vhodná kontrola a doplnění vyšetření srážlivosti.

Zdroje:

  • AMANO, Masayuki; SHIMIZU, Taro. Mondor's Disease: A Review of the Literature. Internal Medicine, 2018, roč. 57, č. 18, s. 2607–2612. DOI 10.2169/internalmedicine.0495-17.
  • ČEŠKA, Richard a kol. Interna. 4. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Triton, 2026. 1088 s. ISBN 978-80-7684-489-6.
Autor: Bc. Renata Kučerová, DiS.Publikováno: 12. 9. 2026

Mohlo by vás také zajímat