Periodická deprese

Periodická deprese označovaná také jako periodická rekurentní depresivní porucha se vyznačuje opakujícími se stavy dlouhodobého smutku, beznaděje, snížené výkonnosti a vyčerpání.

Periodická deprese

Další názvy: periodická depresivní porucha, periodická depresivní rekurentní porucha

Příznaky

smutná nálada snížená energie snížené sebevědomí snížené soustředění zoufalství zvýšená potřeba spánku zvýšená únava

Týká se části těla

Diagnóza

Tato depresivní porucha má dvě nebo více epizod, které trvají několik týdnů až měsíců, a střídají se s obdobími, během nichž trpící pociťuje úlevu.

Popis periodické deprese

Periodická deprese bývá často endogenní povahy, což znamená, že nemusí být ovlivňována nějakým objektivním problémem, stresem nebo traumatem postiženého. Může však mít i formu sezónní deprese, kdy je nástup ataky deprese ovlivněn ročním obdobím. Zpravidla se může jednat o období s nedostatečným  slunečním zářením, kdy se v našem těle vytváří dostatek vitamínu D, který má značný vliv na produkci serotoninu v mozku, nebo jaro, které naopak evokuje vznik nové energie, kterou člověk trpící depresí nemá a tak pociťuje hlubokou disproporci mezi svým psychickým stavem a vlivy okolí. 

Kdo patří mezi nejohroženější?

Depresí trpí zhruba 2x častěji ženy než muži. Výskyt deprese je ještě mnohem vyšší u žen v době šestinedělí a perimenopauzy (přechodná fáze před nástupem menopauzy), v průběhu dospívání a u seniorek. Mnohem ohroženější skupinou jsou však hospitalizovaní pacienti (jednoroční prevalence u nich činí 33 %), onkologičtí pacienti (42 %) a pacienti postižení cévní mozkovou příhodou (47 %) či infarktem myokardu (45 %). Vyvolávajícím faktorem depresivních epizod jsou většinou stresující životní situace.

Příznaky periodické deprese

Hlavními symptomy periodické deprese jsou:  

  • přetrvávající smutná nálada nebo zoufalství,
  • neschopnost prožívat pozitivní emoce, jako je radost, veselí nebo nadšení,
  • nezájem o koníčky a aktivity, které trpícího dříve povzbuzovaly, těšily a bavily,
  • významný pokles energie a zvýšená únavnost.

Vedlejšími projevy depresivní fáze mohou být: 

  • snížená schopnost soustředění, pozornosti a krátkodobé paměti,
  • sebevražedné sklony a sebepoškozování ve stádiu představ či pokusů,
  • snížené sebevědomí, které může ústit až do pocitů sebenenávisti,
  • beznaděj, neschopnost si představit, že by se stav mohl změnit,
  • nechutenství nebo naopak zvýšená potřeba potravy obsahující sacharidy,
  • změny spánkového rytmu, přehnaná potřeba spánku nebo naopak nespavost,
  • sebeobviňování a neopodstatněné hledání vlastního zavinění stavu.

Léčba

Při léčbě periodické deprese je základem primární cílená terapie, kterou je v závažnějších případech třeba doplnit vhodnými léky. Takovou medikací jsou bezpochyby antidepresiva třetí a čtvrté generace. Psychoterapeutickou metodu je nutné volit důkladně obzvláště s ohledem na klienta. Zpravidla se volí buď kognitivně behaviorální terapie, systemická a strategická terapie, daseinsanalytická psychoterapie nebo logoterapie, a velice efektivním doplňkem je nácvik dechových a svalových strategií a relaxační techniky.

Další možnou léčbou je farmakoterapie, která je indikována u středně těžké a těžké deprese. Tuto léčbu třídíme na akutní, pokračovací a profylaktickou, přičemž záměrem profylaktické léčby je zabránění recidivy, pomocí účinného léku trazodon (serotoninergní antidepresivum). Ale POZOR - při předčasném ukončení jakékoliv medikamentózní léčby hrozí zvýšení rizika relapsu.

Autor: Lenka Klabochová

Mohlo by vás také zajímat