Periodická deprese

Periodická deprese označovaná také jako periodická rekurentní depresivní porucha se vyznačuje opakujícími se stavy dlouhodobého smutku, beznaděje, snížené výkonnosti a vyčerpání.

Tato depresivní porucha má dvě nebo více epizod, které trvají několik týdnů až měsíců, a střídají se s obdobími, během nichž trpící pociťuje úlevu.

Popis periodické deprese

Periodická deprese bývá často endogenní povahy, což znamená, že nemusí být ovlivňována nějakým objektivním problémem, stresem nebo traumatem postiženého. Může však mít i formu sezónní deprese, kdy je nástup ataky deprese ovlivněn ročním obdobím. Zpravidla se může jednat o období s nedostatečným  slunečním zářením, kdy se v našem těle vytváří dostatek vitamínu D, který má značný vliv na produkci serotoninu v mozku, nebo jaro, které naopak evokuje vznik nové energie, kterou člověk trpící depresí nemá a tak pociťuje hlubokou disproporci mezi svým psychickým stavem a vlivy okolí. 

Kdo patří mezi nejohroženější?

Depresí trpí zhruba 2x častěji ženy než muži. Výskyt deprese je ještě mnohem vyšší u žen v době šestinedělí a perimenopauzy (přechodná fáze před nástupem menopauzy), v průběhu dospívání a u seniorek. Mnohem ohroženější skupinou jsou však hospitalizovaní pacienti (jednoroční prevalence u nich činí 33 %), onkologičtí pacienti (42 %) a pacienti postižení cévní mozkovou příhodou (47 %) či infarktem myokardu (45 %). Vyvolávajícím faktorem depresivních epizod jsou většinou stresující životní situace.

Příznaky periodické deprese

Hlavními symptomy periodické deprese jsou:  

• přetrvávající smutná nálada nebo zoufalství,
• neschopnost prožívat pozitivní emoce, jako je radost, veselí nebo nadšení,
• nezájem o koníčky a aktivity, které trpícího dříve povzbuzovaly, těšily a bavily,
• významný pokles energie a zvýšená únavnost.

Vedlejšími projevy depresivní fáze mohou být: 

• snížená schopnost soustředění, pozornosti a krátkodobé paměti,
• sebevražedné sklony a sebepoškozování ve stádiu představ či pokusů,
• snížené sebevědomí, které může ústit až do pocitů sebenenávisti,
• beznaděj, neschopnost si představit, že by se stav mohl změnit,
• nechutenství nebo naopak zvýšená potřeba potravy obsahující sacharidy,
• změny spánkového rytmu, přehnaná potřeba spánku nebo naopak nespavost,
• sebeobviňování a neopodstatněné hledání vlastního zavinění stavu.

Léčba

Při léčbě periodické deprese je základem primární cílená terapie, kterou je v závažnějších případech třeba doplnit vhodnými léky. Takovou medikací jsou bezpochyby antidepresiva třetí a čtvrté generace. Psychoterapeutickou metodu je nutné volit důkladně obzvláště s ohledem na klienta. Zpravidla se volí buď kognitivně behaviorální terapie, systemická a strategická terapie, daseinsanalytická psychoterapie nebo logoterapie, a velice efektivním doplňkem je nácvik dechových a svalových strategií a relaxační techniky.

Další možnou léčbou je farmakoterapie, která je indikována u středně těžké a těžké deprese. Tuto léčbu třídíme na akutní, pokračovací a profylaktickou, přičemž záměrem profylaktické léčby je zabránění recidivy, pomocí účinného léku trazodon (serotoninergní antidepresivum). Ale POZOR - při předčasném ukončení jakékoliv medikamentózní léčby hrozí zvýšení rizika relapsu.