Rány a poranění

Rány dělíme na povrchní a hluboké. Dále můžeme rány rozdělit dle různých hledisek. Na základě délky trvání rozlišujeme rány akutní a chronické. Ke vzniku akutních ran dochází náhle ve zdravé tkáni a převážně bývají traumatické.

Poranění a zánět

U infikovaných ran nebo na nesprávně vyživované či změněné kůži se často vyvíjejí chronické vředy. To se stává například při nádorovém onemocnění nebo cukrovce. Doba hojení chronických ran trvá více než šest týdnů.

Kůže je největším přírodním orgánem lidského těla, které chrání před účinky zevních fyzikálních, chemických a biologických vlivů. Kůži tvoří tři základní vrstvy - nejsvrchnější je pokožka, pod ní se nachází střední vrstva (škára) a nejhlubší vrstvou je podkožní vazivo.

Příčiny vzniku ran

Jako kožní rána se definuje porušení normální funkce a struktury kůže. Příčiny vzniku ran mohou být buď vnější, jako například oděry, říznutí, anebo vnitřní, jako jsou poruchy výživy nebo prokrvení kůže. Stává se, že se často rány při rozvoji kombinují. Hojení ran ovlivňují kromě příčin jejich vzniku četné lokální (např. infekce, hloubka nebo cizí tělesa v ráně) a celkové faktory (vyšší věk, výživa a celkový zdravotní stav).

Dělení poranění

1.) Řezná poranění 

Tyto typy poranění vznikají působením ostrého předmětu na tělo člověka. Ostré předměty mohou proniknout nejen do kůže, ale také hluboko do těla, a zraněný pak silně krvácí.

První pomoc

Nejprve ránu a její okolí vyčistěte desinfekcí a pak ji zakryjte sterilním obvazem. Malá ranka se často zahojí sama, zatímco rány, které jsou větší a značně krvácí, vyžadují chirurgické ošetření s případným zašitím rány. Je-li v ráně stále zabodnutý předmět (nůž atd.), nikdy jej nevytahujte, protože by mohlo dojít ke zhoršení krvácení a postižený by mohl i rychle zemřít.

2.) Střelná poranění

Ke střelnému poranění může dojít zcela náhodně při nesprávné manipulaci se zbraní nebo úmyslně při páchání trestných činů. Rozlišujeme, zda jde o zástřel, kdy kulka stále zůstává v ráně, a průstřel, kdy kulka pronikla tělem nebo jeho částí. Obě varianty mohou krvácet.

První pomoc

Vždy musíte nejprve posoudit, zda je pro vás místo bezpečné! Vstřel i výstřel sterilně překryjte, a pokud je to možné, uložte zraněného při vědomí do protišokové polohy a okamžitě volejte záchrannou službu na čísle 155! O střelných poraněních vždy informujte i policii na čísle 158. V první řadě se však postarejte o záchranu raněného kontrolou dýchání, vědomí a případně začněte s resuscitací.

3.) Tržná a tržně-zhmožděná poranění

V tomto případě mohou být příkladem zranění od skoby vyčnívající ze zdi, která roztrhne např. kůži na ruce.

První pomoc

Nejprve musíte provést očištění rány desinfekcí a pak ji překrýt sterilním obvazem. Pokud rána krvácí více, použijte také tlakový obvaz. Tržné a tržně-zhmožděné rány by měly být vždy ošetřeny lékařem. Stává se, že často začne tkáň odumírat a tak se dochází k hnisavým komplikacím při hojení.Proto raději zavolejte lékaře na čísle 155.

4.) Rány kousnutím

Při pokousání je velká pravděpodobnost, že rána bude infikovaná a její hojení se bude komplikovat. Při pokousání je vždy nutný zvláštní postup lékaře, kterým bude rána ošetřována.

První pomoc

Jako u všech ran je zapotřebí důkladná desinfekce a také její sterilní krytí. Poraněného dopravte nejlépe na nejbližší chirurgické oddělení nebo zavolejte lékařskou pomoc na čísle 155.

Při pokousání je vhodné zjistit totožnost majitele zvířete, kterým bylo pokousání způsobeno. Pacient pak nemusí podstoupit náročná vyšetření a současně se může vyloučit nakažení životu nebezpečnou vzteklinou.

5.) Povrchní odřeniny

Povrchní poranění může být také plošné a přitom nemusí pronikat celou tloušťkou kůže. Zpočátku však může pouze drobně krvácet. Krvácení odřenin se u zdravého člověka zastaví obvykle zcela samo a hojí se vznikem strupu.

První pomoc

Odřeninu omyjte pečlivě čistou vodou, pak vydesinfikujte a sterilně překryjte. Jestliže budete postupovat důkladně, a odřeniny nejsou obsáhlé, není třeba lékaře volat. 

Hojení ran

Hojení ran je procesem obnovování kontinuity a tkáňové funkce po zranění. Poraněná tkáň se hojí částečnou či kompletní regenerací nebo reparací, při které je poškozená tkáň nahrazena netypickou spojovací tkání vytvářející funkčně druhořadou jizvu. Hojení ran se dá také rozdělit na hojení primární, které nastává u ran majících své okraje těsně vedle sebe a rána přitom není infikovaná a dále na hojení sekundární, což se týká širokých ran, u kterých došlo k infekci či ztrátě tkáně.
 
Běžný proces hojení ran obsahuje zastavení krvácení a tvorbu strupu, pod kterým se rozvine akutní zánět. Při něm vyčistí buňky imunitního systému ránu od cizorodých částic a narušené tkáně a pak následuje intenzivní tvorba kolagenu, novotvorba cév a srůstání povrchu rány kůží se vznikem jizvy.

Klasická a moderní léčba ran

U klasické léčby ran je možné použít tradiční krycí materiály, které však nemají vlastní terapeutické účinky.  Z důvodu jejich nevýhodných vlastností (přilnutí k ráně, omezená savost, nutnost častějších převazů) jsou dnes již používány jen k rychlému a dočasnému překrytí rány. Klasická terapie také zahrnuje využití obkladů nebo koupelí, ke kterým lze použít např. odvary z heřmánku či řepíku nebo masti s jodem nebo antibiotiky.
 
V současnosti se stále více používá tzv. vlhká terapie. Ranou vylučovaná tekutina obsahuje celou řadu látek usnadňujících hojení, a proto je snaha využívat materiály, které by vlhké prostředí v ráně udržovaly, čímž by následně docházelo k ideálním podmínkám pro epitelizaci a růst granulační tkáně. Tyto moderní materiály udržují v ráně také konstantní teplotu, dávají možnost vyměňovat plyny, chrání ránu před případnou infekcí, absorbují nebo odvádějí nadbytečný sekret a lze je převazovat i v delších časových intervalech. Některá vlhká krytí mají dokonce antiseptické účinky a umožňují tzv. debridement, což znamená odstranění odumřelé tkáně chronických ran například působením enzymů.

Autor: Lenka Klabochová

pletení a háčkování

ingilizce tercüme keçiören butik dershane sağlık hukukuFizik Tedavi Ankara