Zánět mozkových blan

Zánět mozkových blan (meningitida) je velmi závažné infekční onemocnění, které může vést k trvalým následkům, či dokonce k úmrtí. Naštěstí se většinu pacientů podaří vyléčit bez následků.

Infekční meningitidy dělíme na hnisavé – bakteriální, nehnisavé – virové a tuberkulózní

Bakteriální zánět mozkových blan

Původci hnisavých zánětů mozku - meningitid jsou nejčastěji

• meningokoky – Neisseria meningitis - tento bakteriální zánět postihuje dospělé i děti. Nejvíce ohrožené skupiny jsou však děti a mladiství. Až 10% lidí je bezpříznakovými bacilonosiči této bakterie.
• Hemophilus influenzae – infekce je nejčastěji u dětí od 3 měsíců do 5 let.
• Streptococcus pneumoniae – zde jsou největší postiženou skupinou dospělí.
• Mykobakterie – s touto formou se naštěstí příliš nesetkáváme.
• E. coli – patogen způsobuje meningitidu u novorozenců.

Dalšími původci pak mohou být stafylokoky, listerie, klebsielly aj.

Patogeneze

Hnisavá meningitida může být tzv. primární, kdy je infekce zanesena na pleny společně s krví – hematogenně, a sekundární, kdy infekce přechází na mozkové pleny z okolního ložiska např. ze zánětu středouší, vedlejších nosních dutin, či vzniká jako následek traumatu s poškozením lebky.

Příznaky meningitidy

Dominujícím příznakem je bolest hlavy, dále pak teplota, někdy se objevuje zvracení a světloplachost. V těžkých případech může být i porucha vědomí.

Základními příznaky probíhajícího zánětu mozkových blan jsou bolesti hlavy s meningeálními – tuhnutí šíje s nemožností přitáhnout bradu k hrudní kosti.  Vzrůstající teplota, někdy spojená se zvracením, světloplachostí. V těžkých případech se rozvíjí porucha vědomí, spojená se zpomalením srdeční akce a otokem mozku. Výjimkou nejsou epileptické záchvaty, postižení hlavových nervů aj.

U meningokokové a hemofilové meningitidy jsou pak přítomné na kůži petechie a sufúze.

Průběh je poměrně rychlý 24-36 hodin.

Diagnóza

Provádí neurologické vyšetření, kdy se odhalí typické meningeální příznaky, dále se provádí krevní odběry a hemokultura. Důležité je provedení lumbální punkce, kdy je likvor – mozkomíšní mok- zakalený s přítomností buněk imunitního systému. Provádí se též serologické a další imunologické testy na přesné určení patogena.

Léčba zánětu mozkových blan

Okamžité nasazení antibiotik, která jsou podávána minimálně 10-14 dní. První volbou jsou peniciliny a cefalosporiny. Dále pak je vhodné podání léků mírnících bolest, omezujících zvracení a léků zamezujících vzniku mozkového otoku.

Komplikace

Meningy jsou překrvené a dochází k narušení hemato-encefalické bariéry, dochází k otoku mozku. Vytváří se hnis, který se může dostat do mozkových cév a způsobit jejich zánět a nedokrevnost mozkové tkáně. Mohou se vytvářet abscesy naplněné hnisem, které mohou utlačovat mozkovou tkáň. V závislosti na poškození mozku můžeme sledovat různé druhy obrn, postižení zraku či sluchu, stejně tak mentální deficit. U meningokokových infekcí může dojít ke krvácení do nadledvin.
Akutní a život ohrožující okolností je vznik sepse.

Prognóza

Při správně vedené léčbě dochází k úpravě stavu během 3-5 dnů a dochází k úzdravě bez jakýchkoli trvalých následků.

Prevence

Možnou prevencí je očkování proti meningokoku a hemofilovi.

Virové záněty mozkových blan

Tyto záněty mozkových blan mívají pozvolnější průběh než bakteriální. Poruchy vědomí jsou zřídkavé. Přesto však i zde mohou být po infekční následky v podobě obrn, které jsou naštěstí často jen přechodné.

Původci těchto zánětů jsou Enteroviry – E. coxsackie, herpetické viry – herpes simplex, CMV, EBV, respirační viry, arboviry – klíšťové encefalitidy, paramyxoviry – chřipkové viry, HIV aj.

Příznaky

V první fázi se objevuje  horečka, bolest hlavy, slabost a další „chřipkové“ příznaky.  Po cca 3-7 dnech dochází k pozvolnému mizení příznaků, až dojde k plné úzdravě.

Ve vážnějších případech dojde i neuroinfekci provázené horečkou, stupňující se bolestí hlavy, závratí, zvracením, světloplachostí, vyčerpaností, poruchami spánku. U těžkých forem pak může docházek k poruchám vědomí, křečím atd.

Diagnóza

Pečlivě odebraná anamnéza včetně dotazů na přisátí klíštěte, cestování. Je prováděno neurologické vyšetření, odběry krve a lumbální punkce.

Léčba

U virových meningitid se používá spíše symptomatická léčba na tlumení bolesti, snižování horečky a omezení vzniku mozkového otoku. Ve vážnějších případech se podávají virostatika.

Komplikace

Jako u bakteriálních zánětů i zde může dojít ke komplikacím, které mohou mít trvalý charakter – jsou jimi různé obrny, hluchota aj.

Následky, se kterými se také setkáváme, jsou přetrvávající bolesti hlavy, poruchy spánku, paměti, psychická lability, demence, u dětí pak i psychomotorická retardace.

Prevence

I zde je možné využít očkování např. proti klíšťové encefalitidě, virům spalniček, příušnic…