Padání vlasů po porodu: proč k němu dochází a kdy se vlasy vrátí
Zhruba tři měsíce po porodu se stane něco, co mnoho žen upřímně vyděsí. Po každém umytí zůstane ve vaně chuchvalec vlasů, kartáč je po pár tazích plný a na polštáři ráno leží tolik vlasů, že se to nedá přehlédnout. Situace působí jako začátek plešatění — ve skutečnosti jde o jeden z nejlépe popsaných a nejspolehlivěji dočasných jevů v dermatologii.
Odborně se mu říká poporodní telogenní effluvium. Není to nemoc, není to důsledek špatné péče ani nedostatku spánku a nedá se mu předejít. Je to účet za to, že vlasy během těhotenství vydržely růst déle, než by za normálních okolností dokázaly.
Proč vlasy v těhotenství houstnou
Každý vlasový folikul pracuje v cyklu. Několik let trvá růstová fáze (anagen), pak přijde krátká přechodová fáze (katagen) a nakonec fáze klidová (telogen), která trvá zhruba tři až pět měsíců a končí vypadnutím vlasu, pod nímž už roste nový. Za běžných okolností je v klidové fázi asi desetina vlasů na hlavě a jednotlivé folikuly se v cyklu navzájem nesynchronizují — proto denní ztráta několika desítek vlasů projde bez povšimnutí.
Těhotenství tuhle rovnováhu posune. Zvýšená hladina estrogenů drží folikuly v růstové fázi déle, než je obvyklé, takže vlasy, které by během devíti měsíců normálně vypadly, zůstávají na hlavě. Turecká práce, která sledovala 116 žen a měřila podíl růstových a klidových vlasů přístrojově, tenhle posun potvrdila: podíl vlasů v anagenu byl v šestém a devátém měsíci těhotenství nejvyšší z celého sledovaného období. Odtud pochází dojem hustých těhotenských vlasů. Nerostou přitom rychleji ani nejsou zdravější — jen jich na hlavě dočasně zůstává víc.
Co se stane po porodu
S porodem a odchodem placenty hladiny hormonů během několika dnů prudce klesnou. Folikuly, které byly „podrženy“ v růstové fázi, přecházejí do klidové fáze hromadně a přibližně současně. A protože telogen trvá řádově tři měsíce, projeví se to až s odstupem: v citované studii byl ve čtvrtém měsíci po porodu podíl klidových vlasů statisticky významně vyšší a podíl růstových nižší než v pokročilém těhotenství.
Tohle zpoždění je klíč k pochopení celé situace: padání vlasů nezačíná proto, že by se právě teď dělo něco špatného, ale jako ozvěna události staré několik měsíců. Stejný mechanismus stojí za padáním vlasů po vysoké horečce, operaci, prudkém hubnutí nebo psychickém otřesu — u porodu ovšem spouštěč známe předem.
Kdy to začne a kdy skončí
Typicky se zvýšené vypadávání objeví mezi druhým a čtvrtým měsícem po porodu, vrcholí zhruba kolem čtvrtého měsíce a pak postupně ustupuje. U většiny žen se hustota vlasů vrací k původnímu stavu do šesti až dvanácti měsíců od porodu; ve zmíněné studii se podíl růstových a klidových vlasů v prvním roce po porodu už nelišil mezi sledovanými skupinami.
Návrat se dá pozorovat pouhým okem. Nejdřív ubude vlasů v kartáči, teprve potom se objeví nová hustota — a mezitím kolem čela a spánků vyrostou krátké vlasy nestejné délky, které se špatně češou a odstávají. Bývají mylně považovány za polámané, přitom je to přesně naopak: dorůstá nová generace.
Co je normální a co už ne
Poporodní effluvium má několik poznávacích znaků. Vlasy řídnou difuzně, tedy rovnoměrně po celé hlavě, nejnápadněji v pěšince a nad čelem. Vypadávají celé i s bílým kořínkem (to je normální ukončený vlas, ne známka poškození), kůže na hlavě je klidná, nesvědí, nešupinatí a nikde nevznikají ohraničená lysá místa.
Za hranicí obvyklého průběhu je situace, kdy vypadávání trvá déle než rok, kdy se objeví ostře ohraničená ložiska holé kůže velikosti mince, kdy je pokožka hlavy zarudlá, bolestivá nebo se olupuje, nebo když vlasy neubývají rovnoměrně, ale ustupuje jejich linie či prořídne temeno způsobem, který připomíná spíš postupný vývoj než jednorázovou vlnu. V takovém případě je namístě dermatologické vyšetření — příčinou může být jiná forma alopecie a odlišení je věcí lékaře. Za difuzním padáním vlasů navíc po porodu běžně stojí více spouštěčů najednou.
Kdy nechat vyšetřit krev
Poporodní telogenní effluvium samo o sobě žádné vyšetření nevyžaduje — diagnóza stojí na typickém časovém průběhu. Přehledové práce ale upozorňují, že za difuzním vypadáváním vlasů se mohou skrývat i endokrinní, nutriční a autoimunitní poruchy. Vyšetření má proto smysl tam, kde padání pokračuje i po roce, kde se místo ústupu zhoršuje nebo kde jsou přítomné další potíže.
Prakticky přicházejí v úvahu dvě věci. První je krevní obraz a zásoby železa (feritin) — těhotenství a krevní ztráta při porodu je vyčerpají a nedostatek se hlásí únavou, dušností při námaze, bledostí a nezřídka i lámavostí nehtů. Druhou jsou hormony štítné žlázy. Zánět štítné žlázy v prvním roce po porodu patří mezi situace, na které lékaři cíleně myslí, a jak snížená, tak zvýšená funkce žlázy sama o sobě vypadávání vlasů způsobuje — po úpravě funkce se stav zpravidla vrací. Pokud se tedy k vlasům přidá trvalá zimomřivost nebo naopak bušení srdce, výrazné změny hmotnosti, suchá kůže či zhoršená paměť, stojí za to nechat prověřit i poruchy štítné žlázy. Doplňky stravy „na vlasy“ užívané naslepo tenhle krok nenahradí.
Kojení vlasům neškodí
Rozšířená představa, že kojení vlasy „vysává“ a že po odstavení padání ustane, se v datech nepotvrzuje. V citované turecké práci měly kojící ženy ve čtvrtém měsíci po porodu dokonce vyšší podíl vlasů v růstové fázi a nižší podíl v klidové fázi než ženy, které nekojily; v prvním roce po porodu už mezi oběma skupinami rozdíl nebyl. Kojení tedy není důvod padání vlasů a jeho ukončení není nástroj, jak vlasy zachránit.
Neobstojí ani druhý mýtus — že si za to žena může nevhodnou péčí. Vlas, který dokončil svůj cyklus, vypadne bez ohledu na to, jaký šampon se použije.
Péče, než vlasy dorostou
Šetrné zacházení sice množství vypadaných vlasů nezmenší, ale ochrání ty, které zůstávají. Rozumné je vynechat vše, co vlas mechanicky namáhá: pevně stažené culíky a drdoly, každodenní žehlení, rozčesávání mokrých vlasů od kořínků. Mokrý vlas je nejzranitelnější, vyplatí se proto začít od konečků a postupovat vzhůru. Mytí naopak omezovat netřeba — vlasy vypadají ve sprše proto, že se uvolní ty, které už dávno nedržely. Kratší sestřih pomůže nejvíc: opticky přidá objem a zkrátí dobu, po kterou se dorůstající vlasy pletou do delších.
Zbytek je otázka trpělivosti a stravy, která pokryje bílkoviny a železo. Vlas roste zhruba centimetr za měsíc, takže než z chomáčků kolem čela vznikne souvislá vrstva, uplyne rok i víc. Je to pomalé, ale předvídatelné — a na rozdíl od většiny věcí v prvním roce s dítětem to odejde samo.
Zdroje:
- ARENBERGER, Petr. Klinická trichologie: nemoci vlasů a nové trendy v jejich léčbě. Praha: Maxdorf, 2002. ISBN 80-85912-87-2.
- GIZLENTI, S.; EKMEKCI, T. R. The changes in the hair cycle during gestation and the post-partum period. Journal of the European Academy of Dermatology and Venereology. 2014, 28(7), 878–881. DOI: 10.1111/jdv.12188.
- ASGHAR, Fahham; SHAMIM, Nazia; FAROOQUE, Umar; SHEIKH, Haris; AQEEL, Ramsha. Telogen Effluvium: A Review of the Literature. Cureus. 2020, 12(5), e8320. DOI: 10.7759/cureus.8320.