Jak předejít plicní embolii při cestování a po operaci
Plicní embolie patří mezi stavy, u kterých se vyplatí znát prevenci dřív než příznaky – protože riziko roste v situacích, které si dopředu naplánujete: dlouhá cesta, operace, sádra na noze. Co nemoc je a jak se pozná, popisuje článek o plicní embolii. Tady jde o to, co s rizikem dělat předem.
Odkud sraženina přichází
V naprosté většině případů se utrhne z hlubokých žil dolních končetin, kde vznikla jako hluboká žilní trombóza. Prevence plicní embolie je proto z velké části prevencí trombózy v nohou – a ta stojí na jediné věci: aby krev v žilách netekla příliš pomalu.
Žíly na nohou nemají vlastní pumpu. Krev vzhůru posouvá stah lýtkových svalů při chůzi. Jakmile se přestanete hýbat, tenhle mechanismus vypadne a tok se zpomalí. Odtud pramení všechna rizika spojená s nehybností.
Cestování
Riziko cestovní trombózy je reálné, ale menší, než se běžně tvrdí. Metaanalýza publikovaná v Annals of Internal Medicine spočítala, že riziko roste zhruba o pětinu s každými dvěma hodinami cesty a že se výrazněji projeví u cest delších než čtyři hodiny. U zdravého člověka bez dalších rizik zůstává i tak nízké – podstatně se zvyšuje teprve u těch, kdo mají další rizikový faktor.
Praktická opatření na dlouhé cestě jsou jednoduchá: každou hodinu až dvě se projít, vsedě opakovaně přitahovat a propínat špičky, pít dostatek nekofeinových nápojů a nesedět s nohou přes nohu. Kompresní podkolenky mají u rizikových cestujících doložený přínos; u lidí bez rizik nejsou nutné. Co naopak nefunguje, je preventivní aspirin – na žilní trombózu má výrazně slabší účinek než opatření zaměřená na pohyb a u zdravých cestujících se nedoporučuje.
Po operaci a při znehybnění
Největší riziko v běžném životě nepřinášejí lety, ale operace – hlavně ortopedické zákroky na kyčli a koleni, břišní a nádorové operace – a sádrová fixace dolní končetiny. V nemocnici se proto podávají nízké dávky léků tlumících srážlivost a pacienti se vertikalizují co nejdříve; časná chůze po operaci není projev tvrdosti, ale prevence.
Zásadní je pokračovat i po propuštění. Doporučené postupy Evropské kardiologické společnosti upozorňují, že riziko přetrvává týdny po výkonu, a proto se preventivní léčba často předepisuje na dobu po návratu domů. Vynechat ji, protože se člověk cítí dobře, je jedna z nejčastějších chyb.
Kdo má riziko vyšší
Prodělaná trombóza nebo embolie v minulosti, nádorové onemocnění, těhotenství a šestinedělí, hormonální antikoncepce a hormonální léčba, obezita, kouření, vyšší věk, srdeční selhání a vrozené poruchy srážlivosti. Kombinace více faktorů riziko násobí – typicky kuřačka nad pětatřicet let užívající kombinovanou antikoncepci před dlouhým letem.
Kdo takové faktory má a chystá se na dlouhou cestu nebo operaci, měl by to probrat s lékařem předem; někdy se preventivní léčba nasazuje i na cestu.
Čeho si všímat po návratu
Otok jedné nohy, napětí a bolest v lýtku, které se zhoršují ve stoje, patří k lékaři týž den, a to i několik týdnů po cestě nebo operaci. Náhlá dušnost, ostrá bolest na hrudi zhoršující se nádechem, zrychlený tep, kašel s krví nebo mdloba znamenají volat 155 – u plicní embolie rozhoduje čas.
Co prevenci nenahradí
Doplňky stravy na „ředění krve", masáže lýtek při už vzniklém otoku ani sezení s nohama nahoře místo pohybu. Zásadní je pohyb, a u rizikových lidí léčba, kterou předepíše lékař.
Zdroje:
- KONSTANTINIDES, Stavros V.; MEYER, Guy; BECATTINI, Cecilia a kol. 2019 ESC Guidelines for the diagnosis and management of acute pulmonary embolism developed in collaboration with the European Respiratory Society (ERS). European Heart Journal, 2020, roč. 41, č. 4, s. 543–603. DOI 10.1093/eurheartj/ehz405.
- CHANDRA, Divay; PARISINI, Emilio; MOZAFFARIAN, Dariush. Meta-analysis: Travel and Risk for Venous Thromboembolism. Annals of Internal Medicine, 2009, roč. 151, č. 3, s. 180–190. DOI 10.7326/0003-4819-151-3-200908040-00129.
