Plicní embolie

Mnoho článků bylo napsáno o infarktu myokardu či o cévní mozkové příhodě. Plicní embólie je onemocnění na stejném principu, jako tyto nemoci, ovšem jak už název napovídá jedná se zde o embolus, který brání průtoku krve v plicích.

Hluboká žilní trombóz a plicní embolizace

Další názvy: embolie, PE, akutn plicní embolie, chronická plicní embolie, embolie plicnice

Příznaky

modravé zbarvení kůže vykašlávání krve

Týká se části těla

Diagnóza

 

Je jedno jaký úsek je zasažen, záleží jen na tom jak velký kus je postižen a jak velká je nekróza. Včasná diagnostika vede k úspěšné léčbě, opak však vede k celkovému šoku organismu, neschopnosti dýchat a k následné smrti.

Příznaky plicní embolie

Příčinou plicní embolie bývá až z 90 % akutní žilní trombóza dolních končetin. Kdy se trombus uvolní, vznikne embolus a ten doputuje až do plic, kde se zaklíní v plicní tepně. Dále může plicní embolie vzniknou nádorovými buňky, plodovou vodou, cizím tělesem (částečky z krevní infuze), dále je také rozšířená tuková či vzduchová embolie.

Příznaky vznikají zcela náhle, jedná se o dušnost, bolest na hrudi, nemožnost nadechnout se, sípavý hlas, úzkost, strach, nízký krevní tlak, zvýšený tep, mělké povrchové lapavé dýchání, bledost až cyanóza, zvýšená náplň krčních žil, náhlé ztráty vědomí, opocenost.

Rizikové faktory

Obezita, kouření, hormonální antikoncepce, těhotenství, dlouhá pooperační rekonvalescence, imobilizace, nedoléčený zápal plic, genetické dispozice, nádorové onemocnění, vysoký krevní tlak.

Diagnostika a léčba plicní embolie

V první řadě je důležité co nejdříve postiženého dopravit do nemocnice nebo lépe zavolat záchrannou službu. Lékař vyšetří nemocného pohledem a natočí mu EKG, bude napojený na kyslík a neustále monitorován. Po vyšetření RTG či CT je zjištěna lokace ucpání tepny a postižený se podrobí buď operativnímu zákroku (který bývá velice ojedinělý) a nebo farmakologické léčbě. Jsou podávány antikoagulancia, fibrinolytika, antiagregancia, tyto léky mají za úkol rozpustit embolus.

Komplikací této nemoci bývají krvácivé stavy při špatném dodržování dávkování léků. Smrt při masivní embolii plic bývá až v 30% případů. Jedná se o velice závažné onemocnění, které by se převážně v dnešní době nemělo podceňovat. Jestliže máte v rodině někoho kdo trpí na křečové žíly, měli byste zvážit další rizikové faktory a vyvarovat se jim a zkusit zlepšit životní styl dokud je čas.

  • Pohledem – zrychlené dýchání, namodralé zbarvení rtů a prstů, známky žilní trombózy, patrně naplněné a pulzující krční žíly. Každá nevysvětlitelná náhle vzniklá dušnost – podezření na plicní embolii!
  • Poslechem – oslabené dýchání, třecí šelesty, nepravidelný rytmus dýchání.
  • EKG – může doplnit celkovou diagnostiku, ale výpovědní hodnota je příliš malá k určení PE.
  • RTG – stejně jako EKG je pro diagnostiku nedostačující.
  • Ultrazvuk – slouží k zobrazení krevní sraženiny v žilách dolních končetin.
  • CT angiografie – vyšetření cév pomocí zobrazovací metody, zásadní vyšetřovací metoda při podezření na PE, může určit lokalizaci a rozsah cévního uzávěru
  • Scintigrafie plic – diagnostická metody využívaná v nukleární medicíně, produkuje trojrozměrný obraz
  • Laboratorní vyšetření

Při závažném podezření a u prokazatelné plicní embolie je klid na lůžku a včasná léčba mnohem důležitější než další diagnostické vyšetřování.

Léčba plicní embolie

Léčba je vždy volena dle závažnosti stavu pacienta. U závažných stavů jsou to vždy protišoková opatření, prevence selhávání srdce, u velmi závažných stavů je to kardiopulmonální resuscitace (masáž srdce).

Pokud je pacient stabilizovaná, volí se absolutní klid na lůžku a kompresní obvazy dolních končetin. Dále se aplikuje přívod kyslíku nosní sondou nebo maskou.

Z farmakoterapie (léčení pomocí léků), jsou využívány léky k trombolýze (rozpuštění trombů) a antikoagulaci (snížení krevní srážlivosti). Pro tišení bolesti pacienta se využívají opiáty

(př. Morfin), analgetika (př. Dolsin) a také sedativa, která navozují celkové zklidnění, uvolnění a zmenšení strachu (př. Diazepam, obchodní název Valium).

V případech, kdy nelze zahájit výše zmiňovaná léčba, lze využít operativního zákroku, při kterém se trombus odstraní z cévy, která je ucpaná. Tato operace se nazývá chirurgická embolektomie (operace dle Trendelenburga).

Délka léčby PE se liší případ od případu, od 3měsíční až po celoživotní.

Prevence

Mechanická:

  • kompresní elastické punčochy dolních končetin
  • pokud je člověk po operaci → včasná rehabilitace a mobilizace

Farmakologická:

  • podávání Heparinu (z důvodu antitrombolytického účinku)

Jiná:

  • aplikace kaválního filtru (do dolní duté žíly je zaveden filtr vpichem z tříselné žíly, který slouží k zabránění vzniku krevních sraženin). Využívá se u opakujících se PE.
Autor: Lucie Kliková DiS.

Mohlo by vás také zajímat



 

comments powered by Disqus