Afázie
Afázie je poruchou tzv. fatických funkcí, kterými jsou porozumění mluvené a psané řeči, čtení, nazývání a vytváření spontánní a opakované řeči. V podstatě se tedy jedná o nemohoucnost používání řeči, chápání a využívání jazyka jako systému vyjadřovacích a dorozumívacích prostředků.
Příznaky
Týká se části těla
Diagnóza
Afázie se vyskytuje především u dospělých osob, avšak může se objevit také u dětí. V tomto případě se nedá zaměňovat s dysfázií, což je porucha vývoje bez lokalizovaného poškození mozku. Afázie je jednou z nejtěžších typů porušené komunikační schopnosti. V těžkých případech dochází u člověka ke ztrátě schopnosti verbální komunikace.
Příčiny vzniku afázie
Afázie vzniká v důsledku poškození mozkových oblastí, které se u většiny lidí nalézají v levé mozkové hemisféře. Nejčastější příčinou vzniku afázie jsou mozkové infarkty, cévní mozkové příhody, mozkové ischemie, zánětlivá onemocnění mozku, mozkové nádory, neurodegenerativní onemocnění a kraniocerebrální traumata (poranění lebky a mozku). A protože se vyskytuje právě následkem poškození, tak je to v podstatě afázie získaná, a nikoli vrozená. Jedná se čistě o mozkové postižení jazyka, kdy není narušena schopnost fonace nebo artikulace.
Dělení
Afázii dělíme na tyto typy:
Typ I)
- kortikální neboli korová afázie
- subkortikální (tzv. podkorová) afázie
Typ II)
- Brocova (motorická, expresivní) afázie – zachované chápání, řeč je bez opakování a není plynulá,
- Wernickeho (sensorická, percepční) afázie – plynulá ale smysluplnost postrádající řeč, špatné chápání,
- transkortikální motorická afázie – zachované chápání a opakování, řeč není plynulá,
- transkortikální senzorická afázie – plynulá řeč, zachované opakování, špatné chápání,
- kondukční afázie – chápání a řeč zachovaná, ztráta opakování.
Diagnostika
Diagnostika je prováděna logopedem dle neurologického vyšetření. Nejdříve se musí zjistit, jaký je rodný jazyk pacienta, a přesvědčit se, zda nemá nějakou poruchou sluchu. Podstatným diagnostickým vodítkem pro určení typu acházie je rozsah, lokalizace a charakter poškození mozku. Vyšetřením se zjišťuje stav tvorby mluvení a rozumění, schopnost opakování a úroveň čtení, psaní a počítání. Je také dobré, aby pacient vyprávěl o svých problémech a bedlivě si všímat plynulosti řeči, vyprávění, používání slov apod.
Na to se používají jednoduché testy, díky kterým lze posoudit způsobilost nacházet slova. Mezi takové patří například test tzv. slovní fluance, kdy má pacient za úkol, vyjmenovat co nejvíce slov začínajících na určité písmeno, nebo uvést veškerá zvířata, na která si vzpomene atd.
Pro afázie je nutné určit, zda je pacient pravák nebo levák, neboť centrum řeči se nachází v dominantní mozkové hemisféře. U praváků je téměř vždy dominantní levá hemisféra, zatímco u leváků jen 70 %.
Léčba afázie
Cílem léčby je zdokonalení jazykových a komunikačních schopností a vývoj dalších způsobů komunikace dle potřeby. Léčba a prognóza afázie záleží na příčině, která ji vyvolala. U neurologických progresivních nemocí se zlepšení nedá očekávat, kdežto u stavů po úrazu, mozkové mrtvici nebo odstraněném nádoru zůstane stav stabilní a případně může dojít až k jeho zlepšování.
Je velice nutné, aby logopedické terapie a dlouhotrvající práce s pacientem byla zahájena včas, protože pak existuje velká naděje na zmírnění některých příznaků onemocnění a na celkové zlepšení. Rehabilitace řeči je založena na cvičení čtení a psaní, cvičení s poslechem a následným opakováním slov, naučení se výrazovým jazykovým dovednostem, jako je používání gest a mimiky ke komunikaci a mnoho jiných.
Jestliže nejsou klasické metody učení se komunikaci úspěšné, učí se pacienti také jiné způsoby komunikace, jako je např. ukazování na karty, obrázky či kresby za současného používání slov. Lidem s afázií mohou pomoci i tablety, ruční počítače nebo smartphony s doprovázejícími aplikacemi.
Prognóza
V prognóze a uzdravení mozku hraje velkou roli příčina poranění mozku, rozsah a místo poškození a také zdraví a věk postižené osoby.
Pokud je afázie způsobena mrtvicí, tak se jazykové schopnosti někdy vrátí do normálu v průběhu několika hodin či dnů. U jiných pacientů postižených mozkovou mrtvicí však mohou být jazykové obtíže celoživotní a jsou buď mírné, jemné nebo až značně výrazné.
Pokud je příčinou afázie neurodegenerativní stav, jako je například demence, pak jazykové a komunikační schopnosti neustále klesají. Na demenci neexistuje bohužel žádný lék, a tak jsou v současnosti schválené pouze léky zpomalující progresi příznaků.
Autor: Lenka Klabochová
