Alkaptonurie

Alkaptonurie je velmi vzácná genetická porucha metabolismu aminokyselin, která se projevuje už v dětském věku a postihuje zhruba 1 dítě z 200 000 živě narozených.

Alkaptonurie

Další názvy: nemoc černých kostí

Příznaky

tmavá moč tmavý ušní boltec zánět kloubů

Týká se části těla

Diagnóza

Genetika

Alkaptonurie je autozomálně recesivní onemocnění. Gen enzymu dioxygenázy byl určen na dlouhém raménku chromozomu 3. V současné době je známo asi 40 mutací tohoto genu. Nadměrný obsah homogentisátu v organismu je způsobený nefunkčním enzymem homogentisát dioxygenázou.

Příčiny vzniku

Genetická mutace způsobující toto onemocnění vzniká na základě enzymatického defektu tyrozinu, kdy dochází ke zvyšování obsahu kyseliny homogentisové, která se v důsledku poruchy nemůže dále rozkládat. Je tedy vylučována močí, která se zbarvuje do žluta až do hněda. Makroskopicky lze pozorovat šedomodrý pigment např. v kostech nebo šlachách.

Příznaky Alkaptonurie

Některé případy onemocnění se vyskytnou už v kojeneckém věku při pohledu na tmavou moč. Klinické příznaky však bývají odhaleny teprve v pozdějším věku a projevují se především poškozenými klouby, srdcem a případně urolitiázou. Postižení kloubů připomíná osteoartritidu, kdy prvním příznakem bývá bolest velkých kloubů nesoucích celou váhu těla, a provázen je i bolestmi v dolní polovině páteře. Toto postižení může vést až ke vzniku kyfózy, omezené hybnosti a také ke sníženému vzrůstu pacienta.

Moč takto nemocných lidí při kontaktu se vzduchem ztmavne, což je vyvoláno vysokou koncentrací kyseliny homogentisové, která se usazuje v kloubech, a to je příčinou jejich zánětů, otoků a bolestí napadených kloubů. V důsledku usazené kyseliny se mohou v močových cestách začít tvořit krystaly, čímž vzniknou močové kameny se všemi nepříjemnými následky. Kvůli ukládání kyseliny homogentisové může dojít i ke vzniku tmavě zbarveného ušního boltce a tmavých skvrn v očích.

Diagnóza a diagnostické testy

Podezření na Alkaptonurii lze nabýt při ztmavnutí plen u dítěte. Pak se dá speciálními metodami určit výše koncentrace kyseliny homogentisové v moči a krvi. Mutace genů se pak prokáže genetickým vyšetřením.

Alkalizaci moči totiž způsobuje tmavé zbarvení za přítomnosti vzduchu. Používá se i pozitivní test na přítomnost homogentisátu, který množství látek redukuje. Homogentisát může být zjištěn speciálními enzymatickými metodami.

Léčba

Žádná účinná léčba bohužel ještě neexistuje. Jistý efekt má však vitamín C (kyselina askorbová), který zabraňuje vazbě homogentisové kyseliny na pojivovou tkáň, a tím redukuje vylučování homogentisátu močí. Také užívání léku po názvem NTBC (inhibitor 4-hydroxyfenylpyruvát dioxygenázy) dokáže vylučování homogentisátu močí snižovat.

Nemocným je doporučována speciální dieta s nižším obsahem aminokyselin tyrosinu a fenylalaninu, ale těmto aminokyselinám se nelze vyhnout úplně.

Prognóza je nicméně i přes malé možnosti dnešní medicíny celkem dobrá.

Prevence

Protože je nemoc geneticky podmíněna a vrozená, neexistuje pro ni vůbec žáná prevence. 

Autor: Lenka Klabochová

Mohlo by vás také zajímat