Aneurysma břišní aorty
Aneurysma (výduť) břišní aorty neboli abdominální aorty (AAA) je nevratné vakovité rozšíření průměru břišní aorty až na dvojnásobek normální hodnoty (tzn. nad 3 cm).
Příznaky
Týká se části těla
Diagnóza
AAA je nejčastějším typem aneurysmatu a jeho výskyt poslední dobou stoupá. U mužů se objevuje 4x častěji než u žen a přibývá s věkem. Výskyt břišního aneurysmatu v populaci je zvyšována přítomností rizikových faktorů. Rostoucí trend má tedy mezi staršími nemocnými. Nejrizikovější skupinou jsou muži nad 65 let, kde postihuje především cca 6–9 % pacientů.
Největší závažností AAA je především nebezpečí jeho prasknutí (ruptury), přičemž toto riziko velmi souvisí s velikostí výdutě. U aneurysmatu této výdutě o průměru menším než 4,5 cm je riziko ruptury 1 % ročně a při velikosti větší než 6 cm je riziko ruptury až 25 % za rok. Neléčená aneurysmata praskají v 90% během 5 let. Většina AA se zvětšuje průměrně o 0,2 až 0,3 cm za rok. Je-li nárůst větší než 0,5 cm během půl roku nebo 1 cm za rok, pak je nutné indikovat intervenční léčbu.
Rizikové faktory
Mez rizikové faktory vzniku AAA patří genetická predispozice, mužské pohlaví, věk, kouření, dilatační typ aterosklerózy, projevy aterosklerózy (ischemická choroba srdeční a dolních končetin), vysoký tlak, neinfekční aortitis atd.
Příčiny vzniku
Přesná příčina vzniku AAA není dosud známa, avšak mezi jasné příčiny patří následující:
- Změny v cévní stěně - ateroskleróza, cystická mediální degenerace (nemocnění postihující velké tepny, především aortu), infekce, apod.
- Genetické faktory - vrozená onemocnění pojiva (Ehlers-Danlosův syndrom, Marfanův syndrom, Loyes-Dietzův syndrom)
- Traumata
Příznaky břišního aneurysmatu
AAA je po dlouhou dobu asymptomatické, ale později se projeví bolestmi v zádech, nadbřišku, bocích a někdy může dojít i ke zvracení. Bolesti se vyskytují u rychle se zvětšujících aneurysmat a většinou předcházejí několik hodin nebo dnů rupturu.
Dalšími příznaky jsou tzv. symptomy nestability výdutě, které se projevují bolestmi břicha kolem pupku, nechutenstvím, nadýmáním, bolestmi v zádech nebo embolizací do periferií dolních končetin
Diagnostika
Diagnostika je založena na důkladné anamnéze, výskytu v rodině, náhlém úmrtí na AAA, jiných lokalizacích výdutí, jako je např. výduť v podkolenní nebo v hrudi a také se zjišťuje přítomnost rizikových faktorů (viz. výše) nebo poranění břicha. Při fyzikálním vyšetření břicha lze nahmatat pulzující rezistenci a nad aneurysmatem bývá slyšitelný šelest.
Zobrazovací metody
Provádí se sonografie břicha, CT angiografie, duplexní sonografie, NMR angiografie nebo digitální subtrakční angiografie. Při vyšetřeních se doporučuje provádět také sonografii v jiných částech těla (duplex karotid, echokardiografie) a ještě orientační vyšetření břišní aorty. Náhodné zjištění asymptomatického AAA bývá nejčastěji při sonografii břicha a CT, které se provádí z jiných důvodů.
Léčba
U symptomatického AAA, které se projevuje bolestí nebo přímo rupturou musí být proveden urgentní výkon – chirurgická léčba popřípadě léčba endovaskulární. U asymptomatického AAA širším než 5,5 cm u mužů a 5 cm u žen je indikována léčba chirurgická. U aneurysmat morfologicky vhodných pak endovaskulární léčba, což je implantace stentgraftu z tepenného vstupu po chirurgické úpravě obou třísel.
Aneurysmata, u kterých není třeba chirurgický nebo endovaskulární výkon, se léčí konzervativním způsobem, který zahrnuje odvykání kouření, léčbu hypertenze a pravidelné sledování maximálního rozměru a rychlost růstu aneurysmatu.
Autor: Lenka Klabochová
