Aneurysma hrudní aorty

Aneurysmata hrudní aorty tvoří celou čtvrtinu aneurysmat aorty a muže i ženy trápí stejně často. Běžný průměr vzestupné hrudní aorty u mužů je 3,9 cm a u žen do 3,7 cm, sestupná hrudní aorta u mužů má 3,0 cm a u žen 2,6 cm.

Aneurysma se může vyskytovat v kterékoliv části hrudní aorty, a může být postihnuto i více částí, nebo celá. Aneurysma hrudní aorty může způsobit rozpad nebo zničení sousedních struktur a také může vést k prasknutí nebo tromboembolismu.

Příčiny vzniku

Většina aneurysmat hrudní aorty je následkem aterosklerózy. Za další příčiny vzniku aneurysmatické dilatace hrudní aorty se považuje:

• aterosklerotická degenerace stěny aorty  - rizikové faktory je vyšší věk, mužské pohlaví, kouření, hypertenze, pozitivní rodinná anamnéza, dyslipidémie atd.,
• vrozené onemocnění pojiva - Ehlersův-Danlosův syndrom typu IV, Marfanův syndrom, Loeys-Dietzův syndrom, onemocnění aorty při bikuspidální aortální chlopni,
• chronická disekce hrudní aorty, stav po akutní aortální disekci,
• traumata hrudníku
• pseudoaneuryzmata v anastomózách po rekonstrukcích cév
• autoimunitní aortitida - Takayasuova arteritida, obrovskobuněčná arteritida,
• infekční aortitida – Salmonella, Staphylococcus, Mycobacteria, Treponema pallidum.

Příznaky aneurysmatu hrudní aorty

Většina pomalu se zvětšujícího aneurysmatu hrudní aorty je zpravidla bezpříznaková. Stlačením přilehlých struktur se však může objevit bolest na hrudi nebo v zádech a mezi lopatkami, sípání, kašel, dysfagie, hypotenze. Při aortální disekci nebo ruptuře může dojít ke ztrátě vědomí či šokovému stavu a při embolizaci krevních sraženin z vaku aneurysmatu k cévní mozkové příhodě a k ischémii končetin a jiných orgánů.

Diagnóza

Pouze fyzikálním nálezem nelze samotné aneurysma diagnostikovat. Ale pokud je aortální regurgitace již dosti pokročilá, pak je možné zjistit Mussetův příznak, Corriganův puls a slyšitelný šelest nad aortou.

Dalším prostředkem pro diagnózu aneurysmatu hrudní aorty je RTG snímek, kterým může být prokázáno rozšíření stínu mediastina.

Rychle a dobře dokáže zhodnotit aneurysma aortálního kořene a ascendentní aorty echokardiografické vyšetření. 

Vynikajícími zobrazovacími metodami jsou magnetická rezonance a počítačová tomografie. Pro přesné změření průměru aorty se používá 3D rekonstrukce. Tyto metody dokážou dobře vyhodnotit přítomnost aortálního vředu, intramurálního hematomu nebo aneurysmatické postižení aortálních větví. CT je dobře využitelné u diagnostiky akutních stavů. Další metodou vyšetření je MRI, které se hodí k dlouhodobému sledování mladých lidí bez nutnosti radioaktivní zátěže. 

Léčba

Léčba aneurysmatu hrudní aorty spočívá v použití chirurgické protetiky a v kontrole eventuální hypertenze. Potrhaná aneurysmata hrudní aorty jsou bez léčby vždy fatální, neboť u nich je potřeba okamžitý chirurgický zákrok.

Chirurgická léčba je používána i u velkých aneurysmat o průměru větším než 6,5 cm a také u aneurysmat rychle rostoucích. Tato léčba se také předepisuje pro aneurysma, které je doprovázeno klinickými příznaky a syfilistickým nebo posttraumatickým aneurysmatem.

I když má chirurgická léčba nepoškozených výdutí hrudní aorty dobré výsledky, může se úmrtnost během dalších 10 let zvýšit o 5-10%.

U asymptomatického aneurysmatu a absenci indikací pro chirurgickou léčbu je nemocný monitorován, důkladně se mu kontroluje krevní tlak a dle potřeby jsou mu podávány b-blokátory a další antihypertenziva. Každých 6-12 měsíců je třeba provádět vyšetření CT a častá lékařská vyšetření pro identifikaci příznaků.