Aneurysma hrudní aorty
Aneurysmata hrudní aorty tvoří celou čtvrtinu aneurysmat aorty a muže i ženy trápí stejně často. Běžný průměr vzestupné hrudní aorty u mužů je 3,9 cm a u žen do 3,7 cm, sestupná hrudní aorta u mužů má 3,0 cm a u žen 2,6 cm.
Příznaky
Týká se části těla
Diagnóza
Aneurysma se může vyskytovat v kterékoliv části hrudní aorty, a může být postihnuto i více částí, nebo celá. Aneurysma hrudní aorty může způsobit rozpad nebo zničení sousedních struktur a také může vést k prasknutí nebo tromboembolismu.
Příčiny vzniku
Většina aneurysmat hrudní aorty je následkem aterosklerózy. Za další příčiny vzniku aneurysmatické dilatace hrudní aorty se považuje:
- aterosklerotická degenerace stěny aorty - rizikové faktory je vyšší věk, mužské pohlaví, kouření, hypertenze, pozitivní rodinná anamnéza, dyslipidémie atd.,
- vrozené onemocnění pojiva - Ehlersův-Danlosův syndrom typu IV, Marfanův syndrom, Loeys-Dietzův syndrom, onemocnění aorty při bikuspidální aortální chlopni,
- chronická disekce hrudní aorty, stav po akutní aortální disekci,
- traumata hrudníku
- pseudoaneuryzmata v anastomózách po rekonstrukcích cév
- autoimunitní aortitida - Takayasuova arteritida, obrovskobuněčná arteritida,
- infekční aortitida – Salmonella, Staphylococcus, Mycobacteria, Treponema pallidum.
Příznaky aneurysmatu hrudní aorty
Většina pomalu se zvětšujícího aneurysmatu hrudní aorty je zpravidla bezpříznaková. Stlačením přilehlých struktur se však může objevit bolest na hrudi nebo v zádech a mezi lopatkami, sípání, kašel, dysfagie, hypotenze. Při aortální disekci nebo ruptuře může dojít ke ztrátě vědomí či šokovému stavu a při embolizaci krevních sraženin z vaku aneurysmatu k cévní mozkové příhodě a k ischémii končetin a jiných orgánů.
Diagnóza
Pouze fyzikálním nálezem nelze samotné aneurysma diagnostikovat. Ale pokud je aortální regurgitace již dosti pokročilá, pak je možné zjistit Mussetův příznak, Corriganův puls a slyšitelný šelest nad aortou.
Dalším prostředkem pro diagnózu aneurysmatu hrudní aorty je RTG snímek, kterým může být prokázáno rozšíření stínu mediastina.
Rychle a dobře dokáže zhodnotit aneurysma aortálního kořene a ascendentní aorty echokardiografické vyšetření.
Vynikajícími zobrazovacími metodami jsou magnetická rezonance a počítačová tomografie. Pro přesné změření průměru aorty se používá 3D rekonstrukce. Tyto metody dokážou dobře vyhodnotit přítomnost aortálního vředu, intramurálního hematomu nebo aneurysmatické postižení aortálních větví. CT je dobře využitelné u diagnostiky akutních stavů. Další metodou vyšetření je MRI, které se hodí k dlouhodobému sledování mladých lidí bez nutnosti radioaktivní zátěže.
Léčba
Léčba aneurysmatu hrudní aorty spočívá v použití chirurgické protetiky a v kontrole eventuální hypertenze. Potrhaná aneurysmata hrudní aorty jsou bez léčby vždy fatální, neboť u nich je potřeba okamžitý chirurgický zákrok.
Chirurgická léčba je používána i u velkých aneurysmat o průměru větším než 6,5 cm a také u aneurysmat rychle rostoucích. Tato léčba se také předepisuje pro aneurysma, které je doprovázeno klinickými příznaky a syfilistickým nebo posttraumatickým aneurysmatem.
I když má chirurgická léčba nepoškozených výdutí hrudní aorty dobré výsledky, může se úmrtnost během dalších 10 let zvýšit o 5-10%.
U asymptomatického aneurysmatu a absenci indikací pro chirurgickou léčbu je nemocný monitorován, důkladně se mu kontroluje krevní tlak a dle potřeby jsou mu podávány b-blokátory a další antihypertenziva. Každých 6-12 měsíců je třeba provádět vyšetření CT a častá lékařská vyšetření pro identifikaci příznaků.
Autor: Lenka Klabochová
