Fibrilace síní

Fibrilace srdečních síní je závažnou poruchou rytmu (arytmií). Zároveň je velmi častá v naší populaci a její přítomnost se nadále zvyšuje. Může být dokonce příčinou mrtvice.

Fibrilace síní, srdeční arytmie

Další názvy: srdeční arytmie

Příznaky

nadměrné pocení nepravidelný tep

Týká se části těla

Vyšetření a zákroky

Diagnóza

Příčiny vzniku fibrilace síní

Rozlišujeme idiopatickou fibrilace síní, která nijak nesouvisí se srdečním onemocněním ani se známými vyvolávajícími faktory a objevuje se u mladších jinak zdravých osob. Výskyt v rodině poukazuje u části takto nemocných na možné genetické příčiny.

Častěji je fibrilace síní přítomna u osob s nemocemi srdce, a to především těmi, které způsobují objemové zvětšení levé srdeční předsíně, jehož příčinou je změna struktury její stěny. Obvykle k tomu dochází u chlopenních vad nebo u poruchy funkce srdečních komor následkem zhoršeného prokrvení (kardiomyopatie nebo ischemická choroba srdeční).

Zvýšené riziko vzniku této arytmie bývá u osob s vysokým krevním tlakem, diabetem, metabolickým syndromem, obezitou nebo poruchami dýchání ve spánku (syndrom spánkové apnoe).

Fibrilace síní je v menší části případů taktéž projevem jiného onemocnění kromě srdce. Jedná se např. o nadměrnou činnost štítné žlázy, plicní embolii, závažnější nemoci plic, těžké infekce, nadměrné požívání alkoholu nebo o některé otravy.

Co se děje při fibrilaci

Při fibrilaci síní krouží elektrické vzruchy v obou srdečních předsíních po okruzích, které se mění. Následkem jsou nepravidelné stahy svalových vláken a tak dochází ke ztrátě sladěné činnosti srdečních předsíní, tedy i ke ztrátě jejich čerpací funkce. Na srdeční komory se vzruchy šíří nepravidelně převodním systémem (atrioventrikulárním uzlem).

Jednodušeji řečeno - Při této poruše rytmu se stěna síní stahuje nedostatečně, kmitá chaoticky, a proto dochází ke zhoršování proudění krve v oddílech srdce.

Dělení fibrilace

Fibrilaci síní lze třídit z mnoha hledisek na tyto typy: 

  1. první doložená ataka fibrilace síní
  2. paroxysmální fibrilace – nastává v náhle vznikajících záchvatech a končících spontánně do sedmi dnů. V mezidobí srdce pracuje v normálním (sinusovém) rytmu.
  3. perzistující fibrilace – přichází taktéž v záchvatech, které však přetrvávají déle než sedm dní nebo je k jejich ukončení nutný lékařský zákrok.
  4. permanentní fibrilace – je přítomna trvale (srdce stále pracuje nepravidelně).

Příznaky

Příznaky fibrilace síní mohou být u každého pacienta jiné. Nejčastěji si pacienti stěžují na rychlý tep a bušení srdce, jiní zase zaznamenají nepravidelný puls svého srdce. U některých osob se fibrilace síní projevuje zadýcháváním se, nižší výkonností při tělesné zátěži, svíravými bolestmi na hrudi nebo nadměrným pocením. Pacient může být postižen také mdlobami, může začít hubnout a trpět průjmy. Někteří pacienti však nemají příznaky žádné a fibrilace síní se u nich zjistí zcela náhodně během vyšetření elektrokardiografie (EKG).

Vyšetření

Základem rozpoznání arytmie je EKG křivka, pro kterou jsou typické chybějící P-vlny, které jsou nahrazeny nepravidelnými fibrilačními vlnami, a nepravidelně se vyskytující  QRS komplexy, jež odpovídají činnosti srdečních komor. Je-li vyšetřující lékař dostatečně zkušený, pak je možné s velkou pravděpodobností mít podezření na fibrilaci síní už jen klinickým vyšetřením (pohmatem pulzací tepen, poslechem srdečních ozev a měřením krevního tlaku).

Součástí vyšetření osob s poprvé zaznamenanou arytmií je ultrazvuk srdce, který umožňuje zhodnotit strukturální změny na srdci (chlopenní vady, funkční poruchu srdečních komor nebo rozšíření předsíní). Přesnější posouzení včetně prokázání přítomnosti krevních sraženin v předsíních umožní jícnová echokardiografie, při které se ultrazvuková sonda zavede do jícnu a dostane se tak do těsné blízkosti srdečních předsíní. Laboratorním vyšetřením vzorku krve lze zase vyloučit tyreotoxikózu neboli nadprodukci hormonů štítné žlázy, jež také může být příčinou fibrilace síní.

Léčba

Léčba fibrilace síní záleží především na typu onemocnění (viz. výše), jeho trvání, na možném vyvolávajícím stavu a doprovodných nemocích a na případných komplikacích arytmie. V první řadě je nutné zvážit, kde je fibrilace síní následkem jiného léčitelného akutního onemocnění a tuto základní nemoc začít léčit.

V ostatních případech je při léčbě hlavně snaha o upravení srdečního rytmu. Musí tedy být zrušena fibrilace síní a nastaven normální sinusový rytmus. Tento zákrok se nazývá kardioverze. Ve značné části případů dochází k samovolné kardioverzi, dále je možné jí dosáhnout užíváním léků, které ovlivňují vývoj a šíření srdečního vzruchu (antiarytmik), což se označuje jako medikamentózní kardioverze, nebo elektrickým výbojem, tedy tzv. elektrickou kardioverzí.

Elektrická kardioverze se provádí především při selhání medikamentozní kardioverze, při delším trvání arytmie nebo pokud pacient arytmii netoleruje, pak hrozí srdeční selhání a je nezbytné dosáhnout rychlého pozitivního efektu. Před kardioverzí, především pokud délka trvání arytmie byla větší než 48 hodin, je třeba vyloučit výskyt krevních sraženin v srdečních předsíních, neboť po výkonu by hrozilo jejich vmetení do krevního oběhu.

Určitou alternativou je uspokojivě dlouhé předléčení pacienta léky snižujícími srážlivost krve a podporujícími rozpouštění sraženin. Takové léky se nazývají antikoagulancia. Ty musí být také podávány nějakou dobu po úspěšně provedené kardioverzi. Při elektrické kardioverzi je pacient krátkodobě uspán, protože výboj bývá pro pacienty velmi nepříjemný. 

Dalšími léčebnými metodami jsou chirurgické zákroky. Kardiochirurg provádí chirurgickou léčbu pod názvem MAZE procedura a katetrizační výkon neboli ablaci vykonává kardiolog. Při katetrizační ablaci se do cév zavedou vpichem skrze třísla ohebné katetry, které snímají elektrické signály a stimulují srdce. Pak se do svalů u ústí plicních žil v levé síní vyšle vysokofrekvenční proud, který odstraní srdeční tkáň v místě vzniku fibrilace síní, čímž odstraní arytmii jednou provždy. Avšak asi u jedné třetiny pacientů musí být tento zákrok proveden opět.     

Autor: Lenka Klabochová