Japonská encefalitida

Japonská encefalitida patří mezi virové nemoci zasahující mozkovou tkáň. Setkáváme se s ní nejčastěji v oblasti jižní a jihovýchodní Asie.

moskyt na pokožce sající krev

Původce

Původcem japonské encefalitidy je flavivirus, příbuzný virus u nás známé klíšťové encefalitidy.  Přenos se děje štípnutím komárem z rodu Culex, rezervoárem viru jsou prasata, skot či ptáci. Přenos z člověka na člověka nebyl popsán.

Dle statistik se během roku nakazí v daných oblastech cca 50 000 lidí, přičemž na japonskou encefalitidu jich cca 10 000 – 15 000 zemře.

Příznaky japonské encefalitidy

Inkubační doba spojená s japonskou encefalitidu je cca  4 – 21 dní. Virus se v období před vypuknutím nemoci replikuje v kůži, mízních uzlinách a proniká s krevní do nervové soustavy. Objevují se bolestí hlavy, zvracení, horečky, výjimkou nejsou ani bolesti břicha. V další fázi dochází k poruchám řeči, psychickým poruchám, deliriu, křečím, v tomto stádiu nemoc končívá smrtí. Nejohroženějšími skupinami jsou senioři starší 65 let a malé děti.

I když má nemoc lehčí průběh, může skončit obrnami, třesy, slepotou i psychickými změnami trvajícími měsíce, nebo trvalými.

Očkování proti japonské encefalitidě

Toto očkování je vhodné pro cestovatele, hlavně do tropických destinací s množstvím komárů. Rizikové jsou hlavně vesnické oblasti volná příroda.
Očkovací látka proti japonské encefalitidě se podává ve třech dávkách dle schématu 0 - 7 - 30 dnů. V případě nutnosti je možné volit zrychlené očkování 0 – 7 – 14. Přeočkování se doporučuje podstoupit po cca 2-3 letech.

Léčba

Léčba je převážně symptomatická, zmírňují se příznaky. Neexistuje cílená léčba.

Autor: Drahomíra Holmannová

Mohlo by vás také zajímat



 

comments powered by Disqus