Srdeční selhání
Srdeční selhání je patologický stav, při kterém je porušena čerpací funkce srdce. Srdeční sval je tak poškozen a nedokáže organismu dodávat nezbytné množství krve a zajistit její dostatečný výdej.
Další názvy: Selhání srdce
Příznaky
Týká se části těla
Diagnóza
V závislosti na příčině může vzniknout akutně nebo se může vyvinout v pozvolně se rozvíjející chronický stav. Téměř všechna chronická srdeční onemocnění mohou vést k srdečnímu selhání.
Srdce se potom snaží tuto slabost různě kompenzovat - může docházet ke zvětšení velikosti srdce (dilatace srdce), zvýšení srdeční frekvence (tachykardie) nebo k zesílení srdečního svalu. Tyto mechanismy však situaci vyřeší pouze krátkodobě, protože už tak nemocné srdce jedině přetěžují a způsobují jeho další poškození a oslabení, čímž se stav srdce se dále zhoršuje.
Příčiny srdečního selhání
K srdečnímu selhání může docházet v důsledku celé řady onemocnění, která srdeční sval poškozují.
Nejčastějšími a nejvýznamnějšími příčinami jsou:
- dlouhodobě vysoký krevní tlak,
- onemocnění věnčitých tepen (ischemická choroba srdeční), zejména infarkt myokardu,
- diabetels mellitus (cukrovka),
- poškození srdečního svalu chemoterapií, radioterapií či dlouhodobého užívání alkoholu nebo drog,
- záněty srdečního svalu (myokarditidy) hlavně virového původu,
- srdeční arytmie s příliš rychlým pulsem, například při fibrilaci síní,
- rodinné nebo genetické predispozice k onemocnění srdečního svalu,
- chlopenní vady,
- vrozené srdeční vady, které mohou vést k srdečnímu selhání také u mladých lidí,
- jiné,výjimečné příčiny.
Mezi další rizikové faktory pro vývoj srdečního selhání patří např. vysoká hladina cholesterolu, strava s vysokým obsahem tuku, kouření, nedostatek pohybu a nadváha.
Diagnostika
Základem stanovení diagnózy je klinické lékařské vyšetření. Existuje několik systémů, podle kterých se určuje diagnóza srdečního selhání. Mezi nejčastější patří tzv. Framinghamská kritéria, jež se stanovují na základě dat získaných z velké Framinghamské studie.
Tato kritéria dělíme na hlavní a vedlejší:
Hlavní kritéria
- zvětšené srdce na rentgenu (kardiomegalie)
- plicní otok
- srdeční cval (slyšitelná třetí ozva)
- noční záchvatovitá dušnost
- při poslechu plic slyšitelné chrůpky
- rozšíření krčních žil
- tlak krve v pravé předsíni nad 16 cm H2O
- pozitivní hepatojugulární reflux (tlak na oblast jater vede k vzestupu náplně krčních žil)
- pokles hmotnosti o minimálně 4,5 kg během 5 dní léčby
Vedlejší kritéria
- tachykardie nad 120 tepů za minutu
- noční kašel
- tekutina (výpotek) v pohrudniční dutině
- dušnost při běžné námaze
- snížení vitální kapacity plic o jednu třetinu oproti zaznamenané maximální hodnotě
- oboustranné otoky kolem kotníků
- zvětšení jater
Za důležité pro diagnózu srdečního selhání jsou považovány i typické projevy, nález na echokardiografii a pozitivní efekt nasazené léčby.
Příznaky
Nejčastějšími příznaky srdečního selhání je dušnost o různé škále intenzity. V tomto případě se jedná o dušnost vnímané při větší námaze až po těžkou dušnost, která se objevuje v klidu při edému plic. Dále jsou to zvýšená únavnost, celková slabost nebo točení hlavy, chladné končetiny při jejich nízkém prokrvení a častější noční močení následkem zvýšeného prokrvení ledvin vleže a při jejich sníženém prokrvení.
Pravostranné selhání srdce se projeví otoky dolních končetin, nárůstem hmotnosti, bolestmi v pravém podžebří kvůli zvětšenému prokrvení jater, nechutenstvím, cyanózou, vyšší náplní krčních žil a v těžkém případě až podkožním otokem na většině těla.
Častým doprovodným příznakem srdečního selhání jsou srdeční arytmie. Nemocný proto může pociťovat bušení srdce (palpitaci)) nebo u něj může občas dojít k náhlé ztrátě vědomí (synkopii). Závažná arytmie může zapříčinit i úmrtí. Také se mohou vyskytnout projevy základní nemoci, jako jsou např. bolesti na hrudi při námaze u nemocného trpícího ischemickou chorobou srdeční apod.
Léčba
Dobrou zprávou je, že toto onemocnění lze účinně léčit. Bylo by však dobré vystavět síť ambulancí pro srdeční selhání, aby pacienti získali ještě efektivnější péči. Kdyby tato ambulantní součást byla posílena, snížily by se náklady na hospitalizaci.
U pacientů s chronickým srdečním selháním je třeba užívat stále léky umožňující srdci pracovat efektivněji. Lékaři se přitom snaží omezit onemocnění pacienta co nejvíce v běžných činnostech.
Srdeční selhání má pestrou škálu příznaků. Záleží ale na tom, jak moc omezená funkce je. Svůj význam má v každém případě pohybová aktivita! Příznivě působí krátké procházky a u některých pacientů dojde dokonce k takovému zlepšení stavu, že mohou provádět i větší fyzickou aktivitu. Nic se však nemá přehánět, a proto mají lékaři k dispozici různé zátěžové testy, kterými určí možnou míru zátěže.
Autor: Lenka Klabochová
