Tetanus

Tetanus je infekční onemocnění, které se projevuje bolestivými křečemi kosterního svalstva, což je způsobeno exotoxinem nemoc vyvolávající bakterií.

Očkování proti tetanu

Původce

Tetanus je zapříčiněn infekcí bakterií Clostridium tetani, což je anaerobní bakterie, která se vyskytuje v půdě a ve střevech savců. Nejvíce pak v zažívacím traktu koní. Clostridium tvoří toxin, tzv. tetanotoxin, který stojí za tetanovými tonicko-klonickými křečemi.

Toxin se může do těla dostat exogenně, z vnějšku, při kontaktu s kontaminovanou zeminou, kdy má člověk poraněnou kůži, nebo endogenně, vnitřně, když je tvořen bakteriemi, které jsou v organismu.

Průběh

Tetanotoxin se dostává do krevního oběhu a lymfatických cest, čímž je roznesen po organismu i k nervosvalovým ploténkám, nervových svazkům a do centrální nervové soustavy. Tetanový toxin inhibuje uvolnění inhibičních neurotransmiterů – glycinu a GABA, tím dochází k poklesu prahu dráždivosti motoneuronů. Výsledkem jsou pak tonicko-klonické křeče provázející tetanus. Pokud je toxin v těle ve vysoké koncentraci, může zamezit uvolnění i acetylcholinu a nedochází k přenosu vzruchů a stahu svalů.

V případě, že je organismus vystaven toxinu déle než 5 dní, následuje demyelinizace axonů nervových buněk, někdy i krvácení.

Příznaky tetanu

Než se objeví typické příznaky patřící k tetanu, mívají pacienti pocit ztuhlosti či namožení svalů, nespavost, jsou neklidní a potí se. Poté se přidávají křeče. Nejprve jsou postiženy obličejové svaly, na tváři se objeví křečovitý úsměv a křeč v čelistích svalech – trismus. S rozvojem tetanu se dále dostavuje postižení zádových svalů, což způsobí obloukovité prohnutí zad, tj. opistotonus.

Se snižujícím se prahem dráždivosti má pacient hyperreflexii a je přecitlivělý. Život ohrožující komplikací tetanu může být laryngospasmus.

Pacient po celou dobu neztrácí vědomí, prožívá úzkost, agónii fyzickou i psychickou.

Na tetanus umírá po cca 3-5 dnech vysoký podíl pacientů, a to na základě spasmu dýchacích svalů a srdečního selhání.

Diagnóza

Tetanus má zcela charakteristický klinický obraz. Diagnózu tetanu je možné potvrdit krevními testy – nálezem specifických protilátek a seškrabem spodiny rány, ze kterého se provede kultivace.

Léčba tetanu

Hlavní je časné vydezinfikování rány, která je vstupní branou pro bakterii. Dále se podává antitetanový lidský imunoglobulin u již probíhajícího tetanu. Nebo je pacient přeočkován tetanovým anatoxinem. Podávají se též antibiotika a myorelaxancia, někdy je nutná i podpora dýchání. Je nutné pacienta uložit do klidného prostředí.

Prognóza

I v dnešní době je smrtnost na tetanus velmi vysoká, udává se, že až 50% případů končí smrtí.

Prevence

Na rozdíl od mnoha jiných nemocí po prodělání tetanu nedochází k rozvoji imunity.

Nejúčinnější protitetanovou prevencí je očkování. Očkuje se tetanickým toxoidem.

Očkování jsou podrobováni již kojenci, je součástí hexavakcíny. Děti se přeočkovávají v 5-6. roce, dále pak v 15. roce. Následují přeočkování po 10-15 letech.

Autor: Drahomíra Holmannová