Bronchoskopie

Bronchoskopie je endoskopická vyšetřovací metoda dolních cest dýchacích, která se používá především při onemocnění průdušek, průdušnice a plic.

Bronchoskopie

Týká se části těla

K tomuto vyšetření slouží tzv. bronchoskop, který vypadá jako pružná nebo pevná tenká hadička o průměru 0,5 cm. Uvnitř je vybaven optickými vlákny, díky kterým mohou lékaři získávat zobrazení dýchacích cest, posuzovat jejich změny, odebírat vzorky nebo provádět léčebné zákroky.

Druhy bronchoskopie

Dle typu používaného nástroje rozlišujeme bronchoskopii na:

  • Rigidní bronchoskopii - vyšetření je prováděno rigidním (neohebným) bronchoskopem buď v lokální, nebo v celkové anestezii,
  • Flexibilní bronchoskopii – vyšetření se provádí fibrobronchoskopem (ohebným endoskopem) v lokální anestezii.

Kdy se bronchoskopie provádí

Bronchoskopie se nejčastěji provádí při:

  • podezření na nádorové onemocnění,
  • zánětlivých plicních onemocnění,
  • hemoptýze - vykašlávání krve a krvácení do plic,
  • abscesu plic,
  • obstrukci bronchů,
  • aspiraci - cizí těleso v bronchu,
  • kašli trvajícím déle než 3 měsíce, jehož příčina nebyla objasněna,
  • získání vzorků tkání – biopsie, BAL,
  • nutnosti terapeutického výkonu - zavedení stentu, brachyterapie apod.

Příprava na bronchoskopii

K bronchoskopii vás objedná plicní lékař. Toto vyšetření se provádí nalačno a k dispozici by měly být již měly by již výsledky odběru krve informující o její srážlivosti, neboť u pacientů se sníženou srážlivostí krve hrozí při zákroku vyšší riziko krvácení do dýchacích cest.

Večer před vyšetřením si vezměte dle doporučení lékaře nějaký přípravek k utlumení kašle a k uklidnění. Minimálně 6 hodin před zákrokem byste neměli vůbec nic jíst ani kouřit a 3 hodiny před ním byste již neměli ani nic pít.

Průběh bronchoskopie

Bronchoskopické vyšetření probíhá buď v lokální anestézii, nebo v celkové narkóze. Nejčastěji je používána lokální anestézie, zatímco celková narkóza je preferována spíše při terapeutických výkonech. Pro celkovou narkózu je však nutné mít výsledky EKG a kompletní krevní obraz.

Při tomto vyšetření se častěji používá flexibilní (ohebný) bronchoskop, který je pacientovi zaváděn přes nosohltan do hrtanu a pak hlouběji až do dýchacích cest. Na konci bronchoskopu se nachází miniaturní videokamera, pomocí které může lékař do dýchacích cest nahlédnout. Během bronchoskopie se pořizuje video-, a fotodokumentace, která je archivována.

Možné komplikace

Bronchoskopie je invazivní metoda vyšetření, při které nelze nikdy zcela vyloučit vznik komplikací, o kterých by vás měl lékař informovat ještě před provedením zákroku. Ačkoliv je vyšetření díky anestézii nebolestivé, u některých pacientů může zavádění nástroje vyvolat ztížené dýchání a kašel.

Po bronchoskopii můžete začít i chraptět a mít hrubší hlas. Vážné komplikace bývají vzácné, nicméně lékařský personál je na ně raději vždy připraven. Objeví-li se u vás po zákroku horečka nebo potíže s dýcháním, kontaktujte neprodleněně lékaře.

Autor: Lenka Klabochová