Cytologie

Cytologie zvaná i jako buněčná biologie je oborem biologie studujícím anatomii, funkce a v buňkách probíhající procesy. Cytologickým vyšetřením lze odhalit různá onemocnění na základě studia získaných buněk, což je velký rozdíl oproti histologii, kdy je třeba získat a zhodnotit celý vzorek tkáně.

Cytologie

Obecně lze tedy říci, že cytologie zkoumá jak fyziologii buněk, tak i jejich vlastnosti a buněčný cyklus včetně dělení buněk a jejich zániku. Provádí se zejména při gynekologickém vyšetření a z lékařského hlediska je považována za součást mikroskopické anatomie.

Kdy se cytologie provádí

Cytologie se nejčastěji provádí kvůli včasnému zachycení a při podezření na:

  • nádory děložního hrdla,
  • nádory děložního těla,
  • nádory zevního genitálu,
  • nádory vaječníků a vejcovodů,
  • nádory bez určení lokalizace,
  • přednádorové (prekancerózní) stavy, což jsou stavy, které by se časem mohly vyvinout až ve zhoubné nádorové onemocnění. 

Dle zaměření dělíme cytologii na několik podoborů, kterými jsou:

  • cytopatologie - zkoumá změny na buňkách způsobené onemocněním či vnějšími vlivy,
  • klinická cytologie – je oborem, který se zabývá cytologickými vyšetřeními pro potřeby lékařství a úzce souvisí i s cytopatologií,
  • morfologická cytologie - zkoumá strukturu a tvar buněk,
  • cytofyziologie -  zabývá se mechanismy fungování buněk a jejich částí,
  • molekulární cytologie - v podstatě se jedná o cytologickou část molekulární biologie.

Postup cytologického vyšetření

Cytologie je v podstatě screening umožňující lékařům odhalit výskyt přednádorových či nádorových změn, což lze zjistit díky získaným volným buňkám. Vzorky mohou být odebrány z různých míst a také různým způsobem - tělo je vyloučí buď samo, nebo jsou exfoliovány přímo z tkáně.

Zde uvádíme několik možností:

  • vzorky tělních tekutin (krev, moč, mozkomíšní mok),
  • stěr za pomoci kartáčků a špachtlí,
  • odsátí hromadící se tekutiny (ascites, voda v plicích),
  • odběr slin a hlenu, které pacient vykašle,
  • biopsie štítné žlázy, lymfatických uzlin, cyst a pevných útvarů,
  • bronchoalveolární výplach při bronchoskopii,
  • vzorky výtoku nebo sekretu z různých částí těla,
  • odběr buněk z epitelu gastrointestinálního traktu,
  • seškrab buněk z kůže nebo sliznic (nos či ústa).

Odebraný vzorek se pak nanese na sklíčko a po obarvení jej lékaři prozkoumají pod mikroskopem. Pokud je k dispozici dostatek materiálu, mohou být provedena i další vyšetření, jako bývají při histologii. Dojde-li lékař k tomu, že se v odebraném vzorku nacházejí maligní buňky, pak výše uvedená vyšetření pomohou specifikovat druh nádoru.

Výhodou cytologie je hlavně celkem jednoduchý způsob získávání vzorku, ale i rychlost vyšetření a jeho poměrně nízká cena. Je však nutné poznamenat, že se rozhodně nejedná o metodu zcela srovnatelnou s histologií, neboť negativní výsledek nedokáže v tomto případě stoprocentně vyloučit výskyt nádorových buněk.

Autor: Lenka Klabochová