Vaječníky

Vaječník (ovarium) je součástí ženských pohlavních orgány a jeho funkcí je produkce pohlavních buněk a pohlavních hormonů. Je to však i důležitá endokrinní žláza.

Ženské pohlavní orgány - vaječníky

Popis

Vaječník je párový orgán uložený v ženské pánevní oblasti. Má oválný, na dvou stranách zploštělý tvar a jeho velikost závisí na věku ženy. Jeho délka se pohybuje mezi 2,55 cm, šířka 1-3 cm a tloušťka činí 1-1,5 cm. Těchto rozměrů dosahuje vaječník až v pubertě. Povrch ovaria je šedorůžové barvy, v dětství bývá hladký, ale po pubertě se v důsledku proběhlých ovulací začne postupně zvrásňovat. Proto bývá ve stáří již zcela svraštělý, zmenšený a tuhý.

Stavba vaječníku

Vaječník je na povrchu pokrytý jednovrstevným kubickým a nízkým epitelem, jenž se nazývá zárodečný epitel. Pod tímto epitelem se nachází zahuštěná vrstva vaziva tunica albuginea.

Ve skutečnosti je to však obyčejný krycí epitel a zárodečný se mu říká jen proto, že při diferenciaci (odlišení) vaječníku a jeho vývoji v době před narozením, skutečně po nějakou dobu zárodečný byl. O tuto funkci ale po narození přijde a na rozdíl od zárodečného epitelu v semenotvorných kanálcích varlat se nijak nepodílí na produkci nových pohlavních buněk.

Vaječník se skládá ze dvou stavebně odlišných částí - z kůry a dřeně

1) Dřeň vaječníku (substantia medullaris) je tvořena vazivem řidší konzistence, kterým probíhají jak velké cévy, tak i nervy. Není obalena žádnou kůrou a pouze na jednom místě přechází v tzv. vaječníkovou branku, která je místem vstupu těchto cév.

2) Kůra vaječníku (substantia corticalis) je tvořena silnou vrstvou buněčného vaziva tužší konzistence a obsahuje i ovariální folikuly, které jsou bezesporu tou nejdůležitější součástí vaječníku

Funkce vaječníků

Vaječníky jsou gonády (pohlavní žlázy) ženy, jenž během jejího fertilního období uvolňují v pravidelných cyklech zralé pohlavní buňky, což jsou v tomto případě vajíčka - oocyty. Mimo to se zde od puberty vytváří ženské pohlavní hormony - estrogeny a gestageny.

Folikuly

Ovariální folikuly neboli vaječné váčky jsou útvary různých velikostí a jsou vsazeny do korové vrstvy vaječníku. Každý folikul je tvořen oocytem a folikulárními buňkami, jenž oocyt obalují v jedné nebo i ve více vrstvách. K tomuto obalu patří také vazivová složka z kůry vaječníku, která je nazývána theca follikuli.

Dělení folikul 

Primordiální folikuly

Primordiální folikuly se nacházejí ve vaječnících ve druhém trimestru prenatálního vývoje. Nejčastěji jsou přítomny ve vaječnících novorozených děvčátek. U žen starších 35 let však bývají vzácné. V podstatě jde o drobné kulovité útvary o velikosti 40-45 μm.

Sekundární folikuly

Mezi buňkami se zrnitou membránou se začínají objevovat malé, tekutinou naplněné dutinky, které se posléze spojují ve větší dutinu zvanou antrum folliculi. Obsahem této dutiny je čirá viskózní tekutina zvaná liquor folliculi. Jejím obsahem jsou bílkoviny, hyaluronová kyselinua a steroidní hormony. Tím, jak se antrum velmi rychle zvětšuje, tak utlačuje okolní folikulární buňky a membrana granulosa se pak smršťuje. Oocyt dosahuje nejčastěji velikosti 100-130 μm a zaujímá místo ve zvýšené části zrnité membrány,

Závěrem

Vaječník lze za normálních okolností vyšetřit zobrazovacími metodami, z nichž nejdostupnější je ultrazvuk. Kromě toho se dá vaječník důkladně vyšetřit i při diagnostické laparoskopii, pomocí které je možné odebrat i vzorek tkáně (biopsie).

Záněty vaječníků bývají zejména infekčního původu, ale naštěstí jsou poměrně vzácné.Často však bývají spojeny s postižením dalších částí gynekologického ústrojí.

Zhoubné nádory vaječníku jsou velmi nebezpečným onemocněním. Toto onemocnění se bohužel často odhalí až v pokročilém v pokročilém stádiu.

Cysty na vaječníku jsou hojně se vyskytující útvary, které bývají náhodně nalezeny na ultrazvuku a většinou nemívají velký klinický význam. Zato zcela specifická je problematika tzv. syndromu polycystických vaječníků, což je v podstatě hormonální porucha spojená s výskytem mnohočetných cyst vaječníků a s dalšími příznaky.

Autor: Lenka Klabochová

pletení a háčkování