ADD - Porucha pozornosti

ADD je označením poruchy pozornosti bez jakékoliv hyperaktivity. Jedinci trpící touto poruchou, vypadají, jako by žili v jiném světě. Jsou často zasnění, těžko se soustředí, nereagují na podněty.

Tito lidé se při však při soustředění nechají velice rychle vyrušit jiným podnětem, obtížně dokončují zadané úkoly a jejich život je v podstatě chaos. V některých případech však dokážou vyvinout ohromnou dávku soustředění, a v ten moment není téměř možné je od činnosti nebo tématu odtrhnout.

Příznaky ADD

Porucha pozornosti bez hyperaktivity není moc nápadná a většinou se vyznačuje skupinou příznaků, které se zpravidla neobjevují všechny naráz. Proto se jejich kombinace mohou lišit individuálně. Je však třeba dodat, že někteří lidé mohou tyto příznaky mít, a přesto se u nich nemusí jednat o poruchu pozornosti.

Hlavními příznaky ADD jsou:

• Roztržitost, což je důvod, proč je pro jedince s ADD obtížné dokončit to, co začali.
• Snadný pokles soustředění,
• Problémy s udržením pozornosti,
• Nepozorné naslouchání, kdy je typické tzv. denní snění,
• Opakované ztrácení osobních věcí,
• Časté zapomínání – lidé s ADD mohou zapomínat i to, co chtěli právě udělat nebo říct nebo co četli či slyšeli.
• Potíže s pořádkem a uspořádáním věcí.

Mezi další problémy, které jsou často spojené s poruchou pozornosti a doprovázejí ji, patří problémy se sociálními vazbami a emoční přecitlivělost. Pro osoby trpící touto poruchou je náročné navazovat a udržovat přátelství.

Diagnostika ADD

Stanovení diagnózy ADD je velmi obtížné, protože příznaky poruchy jsou často smíšené s mnoha dalšími psychickými nebo fyzickými potížemi.

Před stanovením diagnózy je třeba vyloučit:

• hyperkinetický syndrom s jinou etiologií
• deprivaci a zanedbanost výchovy
• disharmonický vývoj osobnosti
• dětskou schizofrenii

Když se rozhoduje o diagnóze, je nutné odhadnout i další vývoj dítěte. V úvahu je zapotřebí vzít rodinné prostředí, ze kterého dítě pochází, vzdělanost rodičů, inteligenci dítěte apod.. 

Doporučení

Lidé, kteří trpí poruchou pozornosti, by měli dodržovat tato doporučení:

• učit se s možností měnit místo i polohu,
• během učení by si vždy měli po dvaceti minutách udělat krátkou přestávku,
• trénovat nácvik sociálních situací

Další možná opatření

• EEG Biofeedback je speciální terapeutická metoda, která umožňuje usměrnění frekvencí elektrické aktivity mozkových vln za použití speciálního PC programu.
• nutnost pravidelně poskytovat zpětnou vazbu
• takto diagnostikované dítě posadit na dosah, aby se dalo poskytnout zpětnou vazbu dotykem
• případný trest musí přijít okamžitě  
• chválit i za každou maličkost

Rozdíly mezi ADD a ADHD

Lidé s ADHD bývají hyperaktivní, impulzivní a mají problémy se soustředěním. Lidé s ADD hyperaktivní nebývají, ale potíže spojené se soustředěním a impulzivitou mívají také. Odborníci a lékaři často označují tyto poruchy jedním názvem - hyperkinetická porucha a zařazují do ní obě skupiny příznaků. Pro přesnou terminologii je však nutné je navzájem odlišit, protože jde o různá, i když velmi podobná onemocnění. 

ADD (Attention Deficit Disorder) je porucha vývoje pozornosti. Jedná se především o utlumenost, pomalost a těžkopádnost. Více problémů je v percepčně motorických úkolech a v oblasti pozornosti. Učitelé udávají pomalost při provádění kognitivních operací, tzv. denní snění a potíže při navazování sociálních kontaktů. U ADD je obtížnější schopnost zaměřit pozornost na určitou činnost, zatím co u ADHD jsou problémy s udržením pozornosti.

ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorders) je porucha pozornosti s hyperaktivitou, která je zpravidla spojena s nesoustředěností, a proto se označuje jako „syndrom poruchy pozornosti spojený s hyperaktivitou". Vyskytuje se impulzivita, neklid, porucha koordinace a jemné motoriky, zvýšená unavitelnost. Lidé s ADHD trpí často dyslexií, dysortografií, dysgrafií a dyskalkulií.