Amputační, traumatický neurom

Jako amputační či traumatický neurom se označuje dezorganizovaná proliferace, zvětšení počtu nervových vláken pokrytých myelinem z původního pahýlu nervu po jeho přetětí. V místě přetnutí nervu také roste počet Schwannových buněk (vytváří myelinovou pochvu kolem nervových vláken) a fibroblastů (produkují složky mezibuněčné hmoty). Vytváří se tak útvar, který může být bolestivý.

Neurom amputačního pahýlu

Vznik amputačního neuromu

Neurom vzniká po poškození, přetětí nervu nebo nervového kmene a nedojde k nervové regeneraci, tj. znovuobnovení kontinuity nervu. Objevuje se za cca 1−2 měsíce po poranění. Může se vytvořit na jakémkoli poškozeném nervu, tj. i na orgánových nervech. Předcházet vzniku neuromu po poškození nervu je možné jedině včasným chirurgickým sešitím nervu a obnovením kontinuity.

K poranění jsou nejnáchylnější nervy, které probíhají pod pokožkou, jsou tedy málo kryty.

Nerv je nejčastěji poškozen při řezných, sečných či tržných poraněních. Může jej však způsobit i střelná rána, zlomeniny, vykloubení atd.

Existuje škála poranění nervů dle jejich tíže:

  • Neurapraxie je to v případě, že se jedná jen o poruchu funkce, tj. vodivosti nervu, kontinuita je neporušená, např. při utlačování nervu.
  • Axonotmeza je stav, při kterém je nervové vlákno narušeno a přerušeno. Po poranění dochází k regeneraci. A to díky tomu, že jsou zachovány nervové obaly.
  • Neurotmeza je nejtěžší poškození nervu, jedná se o úplně přetětí jak nervového vlákna, tak jeho obalů. Zde již nedochází k regeneraci, ale může se vytvořit amputační neurom.

Příznaky spojené s amputačním neuromem

  • Bolesti a tlak
  • Zatuhnutí a zduření v místě neuromu

Diagnostika

V případě, že je neurom blízko pokožky a je hmatatelný, je diagnóza jasná. Neuromy hlouběji uložené je možné odhalit ultrazvukem či magnetickou rezonancí.

Léčba amputačního neuromu

Amputační neurom se může řešit excizí, tj. odstraněním vzniklé hmoty, či neurolýzou (rozrušením), ale ve většině případů dochází k recidivě. Volí se proto postup, který byl publikován v roce 1986 Dellonem a Mackinnovou. Metoda spočívá v odstranění koncové části neuromu a zanoření pahýlu nervu do svalu.