Anthrax

Antrax je bakteriální onemocnění způsobené bakterií Bacillus anthracis, která se vyskytuje u býložravých živočichů. K infikaci člověka dochází při průniku spor B. anthracis do těla při kontaktu s nemocnými zvířaty, kontaminovanými produkty živočišného původu, pokousání hmyzem. Spory mohou být i vdechnuty.

Ochrana proti infečním nemocem

Latinsky: Carbunculus malignus, Pustula maligna

Další názvy: sněť slezinná, uhlák

Příznaky

krvácení vředy vysoké teploty

Týká se části těla

Diagnóza

Původce

Původcem antraxu je Bacillus anthracis, což je nepohyblivá, opouzdřená aerobní grampozitivní tyčka. V klidovém období tvoří oválné spory, které mohou léta přežívat v suché půdě, je je však možné zničit i jen desetiminutovým varem, peroxidem vodíku aj.

Výskyt sněti slezinné

S anthraxem se můžeme potkat po celém světě, stejně jako s býložravci, ať už domácími (skot, ovce, koně, kozy), nebo divokými.

Problematickými oblastmi jsou v tomto ohledu Irán, Turecko, Pakistán, Súdán.

Projevy anthraxu

B. anthracis je bakterie žijící mimo buňky – extracelulární patogen. V těle hostitele se rychle pomnoží. Je odolný proti fagocytóze a vytváří anthraxový toxin.

Rozeznáváme více forem sněti slezinné:

  • Kožní forma – v případě, když proniknou spory B. anthracis do pokožky po jejím poranění, odření či bodnutí hmyzem. Do několika hodin spory vyklíčí, pomnoží se a začnou produkovat toxin. Tuto formu antraxu provází nekrózy – odúmrtě tkání, městnání krve v cévách, krvácení, otok. Na pokožce se objevují pustuly až boule – nekrotické vředy, která se do 2 až 6 dnů změní v nežit. Dále se pak mění v černou skvrnu na pokožce – černý „příškvarek“. Krom kožního nálezu mohou tento typ antraxu provázet zvýšené teploty, únava. U těžkých případů může dojít k septickému šoku. Úmrtnost na tuto formu je cca 20%.

  • Plicní forma antraxu se rozvíjí po vdechnutí spor, které se tak dostávají přímo do plicních sklípků. V plicích jsou pohlceny buňkami imunitního systému a dopraveny do lymfatických uzlin, kde vyklíčí. Uzliny propadají krvavé nekróze a může dojít k zánětu pohrudnice či zápalu plic. Zprvu se nemoc projevuje jako chřipka s vysokými teplotami, dušností, kašlem, přidává se dušnost, nízký krevní tlak. Tento typ antraxu často končí smrtí do 24 hodin.

  • Střevní antraxová infekce se vyskytne v případě, že byla spora pozřena, např. s tepelně nedostatečně upraveným masem z antraxem infikovaného zvířete. Tato forma postihuje žaludek a střeva. Projevuje se bolestmi břicha, ale také krvavými průjmy a krvavým zvracením. Bakterie se však může pomnožit i v ústní dutině a hrtanu, pak je provázena krvácivým zánětem lymfatických uzlin. Bez léčby 24-60% případů končívá smrtí.

K bakteriémii – průniku B. anthracis do krevního oběhu, může dojít u všech zmíněných forem. Takovýto stav je téměř ve 100% smrtelný.

Diagnóza

U kožní formy antraxu se odebírají stěry z kožních lézí. Přítomnost bakterie se prokazuje barvením dle Grama, fluorescenčním barvením protilátek, nebo se stěr nechává kultivovat.

Prokazují se též protilátky proti B. anthracis.

Citlivou a přesnou metodou je pak PCR, které identifikuje přítomnost bakteriálního DNA.

Léčba anthraxu

Pro antrax je první volnou penicilinové antibiotikum. To se podává nitrožilně ve vysokých dávkách. Pokud je pacient alergický, volí se tetracyklin nebo erytromycin. V těžkých případech antraxu se podává společně s antibiotiky i antraxový antitoxin.

Prevence proti anthraxu

Antrax je eliminován díky zlepšení chovu býložravců. Možnou ochranou proti antraxu je očkování.

Prognóza

Neléčené formy antraxu mají poměrně vysokou smrtnost. Nejmírnější je kožní forma, kde umírá bez léčby cca 10-20% nakažených, zatímco plicní forma má téměř 100% smrtnost.

Autor: Drahomíra Holmannová

Mohlo by vás také zajímat



 

comments powered by Disqus