Heteroforie

Zatímco zjevné šilhání je vidět na první pohled, heteroforie zůstává skrytá. Oči při ní směřují správně, dokud spolupracují, ale jakmile se jejich spolupráce přeruší – při únavě, nemoci nebo když jedno oko zakryjete – jedno z nich se odchýlí. Mozek odchylku neustále vyrovnává svalovým úsilím a právě to úsilí bývá zdrojem potíží, které si člověk se zrakem vůbec nespojí.

Skryté versus zjevné šilhání

Rozdíl je zásadní. U zjevného šilhání, odborně heterotropie, se oko odchyluje trvale a mozek obraz z něj obvykle potlačí, což u dětí vede k tupozrakosti. U heteroforie odchylka trvale přítomná není, protože ji vyrovnává souhra očních svalů. Určitá míra heteroforie je přitom naprosto běžná – má ji většina lidí a nikdy o ní neví.

Potíže vznikají teprve tehdy, když je odchylka větší, než jakou dokáže systém pohodlně vyrovnat, nebo když jeho rezerva klesne například vyčerpáním či nemocí. Podle směru odchylky se rozlišuje esoforie se sbíhavou tendencí, exoforie s rozbíhavou a hyperforie s výškovou.

Jak se projeví

Typicky nespecificky, a proto se na ni dlouho nepřijde. Lidé popisují únavu očí při čtení nebo u počítače, tlak za očima a bolest hlavy, která přichází odpoledne a zhoršuje se soustředěnou prací na blízko. Písmena při delším čtení splývají nebo se rozostřují, řádek utíká a člověk se do textu musí opakovaně vracet. Občas se objeví krátké dvojité vidění, které zmizí po mrknutí nebo zavření jednoho oka.

U dětí bývá prvním signálem nechuť ke čtení a rychlá únava při domácí přípravě, mnohdy mylně vykládaná jako nesoustředěnost nebo lenost.

Nedostatečnost konvergence

Zvláštní a poměrně častou formou je stav, kdy se oči nedokážou udržet dostatečně sbíhavé při pohledu na blízko. Randomizovaná studie publikovaná v Archives of Ophthalmology ukázala, že u dětí s příznaky funguje nejlépe cvičení pod vedením v ordinaci doplněné domácím tréninkem – a to výrazně lépe než samotné domácí cvičení nebo brýlová korekce. Je to jeden z mála případů v oftalmologii, kde má cílený trénink pevný důkazní základ.

Jak se zjišťuje

Základem je jednoduchý zakrývací test: oční lékař nebo ortoptista střídavě zakrývá obě oči a sleduje, jestli se odkryté oko musí vracet do správné polohy. Doplňuje se měření velikosti odchylky a vyšetření rezervy, kterou má člověk k dispozici. Nedílnou součástí je stanovení refrakce, protože nekorigovaná zraková vada bývá spouštěčem nebo zhoršujícím faktorem – hlavně nekorigovaná dalekozrakost.

Co s tím

Postup se odvíjí od příčiny. Často stačí správné brýle, které odstraní zbytečnou zátěž zaostřovacího aparátu. U nedostatečné konvergence přichází na řadu ortoptický trénink. Při větších odchylkách s obtížemi se do brýlí přidávají prizmata, která obraz posunou tak, aby oči nemusely tolik pracovat. Chirurgické řešení je vyhrazeno pro velké odchylky, které jinak zvládnout nelze.

Podpůrně pomáhá totéž, co u přetížení očí obecně: dostatečné osvětlení, přestávky při práci na blízko a rozumný čas u obrazovek.

Kdy vyhledat lékaře

Objednejte se, pokud vás při čtení opakovaně bolí hlava nebo tlačí za okem, pokud se objevuje občasné dvojité vidění, pokud dítě odmítá číst a rychle se unaví. Náhle vzniklé dvojité vidění, které nemizí, je ale něco jiného – to patří k lékaři neprodleně, protože může signalizovat postižení okohybného nervu. Souvisejícím tématem je strabismus.

Zdroje:

• Convergence Insufficiency Treatment Trial Study Group. Randomized Clinical Trial of Treatments for Symptomatic Convergence Insufficiency in Children. Archives of Ophthalmology, 2008, roč. 126, č. 10, s. 1336–1349. DOI 10.1001/archopht.126.10.1336.
• KUCHYNKA, Pavel a kol. Oční lékařství. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada, 2016. 936 s. ISBN 978-80-247-5079-8.