Lehká mozková dysfunkce

Lehká mozková dysfunkce (LMD) je souhrnné pojmenování mnoha lehkých odchylek mentálního vývoje dítěte, které jsou způsobeny oslabením funkcí centrální nervové soustavy.

Lehká mozková dysfunkce

Nejedná se o těžké neurologické poruchy, ale jejich společným základem jsou drobná poškození, která rozdělujeme na:

  • morfologické - snížený objem mozkové tkáně (bílé i šedé hmoty) ve frontálních oblastech,
  • neuroanatomické - odchylky od normální struktury neuronových spojení,
  • neurofyziologické – nedostatečná úroveň pozornosti a bdělosti, poruchy chování, problémy s pamětí, soustředěním, učením, poruchy motoriky, stálý neklid, vývojové vady řeči apod.

Děti trpící vadou řeči začínají první slova vyslovovat až po půl druhém roce života, což je o něco později než u jejich vrstevníků. Zjevnými příznaky této poruchy bývají poruchy artikulace, zadrhávání a hledání slov před následným převedením do plynulé řeči apod. Tyto projevy vznikají pravděpodobně z důvodu nízké elektrické aktivity v řečovém centru.

Rizikové faktory LMD

Jedním z prvních rizikových faktorů jsou zcela určitě dědičné predispozice, které děti mohou zdědit po rodičích nebo blízkých příbuzných. Dědičnost se na vzniku lehké mozkové dysfunkce podílí v rozmezí 50-70%. Osoby s LMD jsou také mnohem více náchylní k různým alergiím a infekcím, což je způsobeno genem umístěným na chromozomu, jehož úkolem je řízení imunitního systému.  

Dalším rizikem mohou být faktory působící na nastávající matku během těhotenství, jako jsou virové infekce, psychický stres, úrazy, rizikové těhotenství, kouření a konzumace alkoholu.

Vznik LMD mohou přivodit i komplikace při porodu, jako například hypoxie (chvilkový nedostatek kyslík v mozku dítěte), při bilirubinémii (poporodní žloutence), při použití porodních kleští apod. U těchto komplikací je 20-30% riziko vzniku LMD.

Rizikovými mohou být také činitelé ovlivňující dítě po narození. Mezi tyto faktory můžeme zařadit vysoké horečky během prvních let života, meningitidu, encefalitidu nebo úrazy hlavy.

Příčiny vzniku

Lehká mozková mrtvice vzniká, jak již víte, na základě drobného poškození centrální nervové soustavy v raných etapách vývoje.

Jde tedy o syndrom vrozený, jenž vzniká vlivem dědičnosti, působením negativních faktorů v prenatální, perinatální a postnatální době anebo kombinací obou předchozích činitelů.

Příznaky a projevy lehké mozkové dysfunkce

Dítě s LMD bývá nepozorné, neklidné a zlobivé. Nedovede se delší dobu důkladně soustředit na hru ani na učení a za každou cenu chce být středem pozornosti. Tyto děti jsou velmi impulsivní a některé nedokážou zvládat ani základní pravidla společenského chování. Proto mají velké problémy s rodinou, ve škole a se svými vrstevníky. Kvůli těmto konfliktům u nich dochází jen ke zklamání, děti se uzavírají do sebe nebo se naopak snaží upoutat na sebe pozornost negativním chováním.

Nejčastěji byly zaznamenány tyto příznaky:

  • poruchy pozornosti (93%),
  • hyperaktivita (80%),
  • emoční labilita (70%),
  • poškozené vnímání a tvoření pojmů (67%),
  • zvýšená impulzivita (66%)
  • zvýšená únavnost  tělesná (29%) a duševní (66%), 
  • poruchy řeči (30-53%),
  • poruchy učení (dysgrafie, dyslexie - 26-40%).

Léčba

V případě LMD se jedná spíše o nápravu než o léčbu, protože používané metody mají charakter léčby, rehabilitace, cvičení a učení. Taková náprava může oslabené mozkové funkce vrátit úplně do pořádku.

Při léčbě se používá zejména farmakoterapie, EEG-biofeedback a různé nápravné a poradenské postupy, jako je například poradenská psychologie, logopedie, speciální pedagogika apod.

Pomocí farmakoterapie lékaři usilují o navrácení dostatečné mozkové aktivity. Pacientům se podávají tzv. nootropika, která mozkovou tkáň vyživují, zajišťují větší průtok krve skrze mozkové cévy a tím i vyšší přísun kyslíku a glukózy do nervových buněk. Mimo to jsou podávány i vitamíny skupiny B, minerály, lecitin a ženšen.

Asi u třetiny postižených LMD dochází postupem věku ke skutečné nápravě. Nervový systém sice uzraje, ale jen o něco později. U další třetiny dojde ke kompenzaci, což znamená, že díky nápravným metodám symptomy zcela vymizí. U poslední třetiny mozek bohužel nedozraje a ani se nedaří symptomy zcela kompenzovat.

Autor: Lenka Klabochová

Mohlo by vás také zajímat