Bolest bederní páteře

Bolest v kříži je podle rozsáhlého přehledu publikovaného v roce 2018 v časopise The Lancet nejčastější příčinou let prožitých se zdravotním postižením na světě – postihne během života naprostou většinu lidí. Zároveň patří mezi potíže, kolem kterých koluje nejvíc zavádějících představ. Nejrozšířenější z nich je, že za bolestí musí být konkrétní strukturální nález, který stačí najít na snímku a opravit.

Proč bolest v kříži vzniká

Bederní část páteře nese největší zátěž z celého sloupce a tvoří ji obratle, meziobratlové ploténky, drobné kloubky, vazy a svaly. Na bolesti se může podílet kterákoli z těchto struktur, a právě proto se u naprosté většiny lidí nedá určit jediný viník. Odborně se takové potíže označují jako nespecifické bolesti zad a představují zhruba devět z deseti případů.

Nespecifická rozhodně neznamená vymyšlená. Znamená, že bolest vychází z přetížených svalů, drážděných kloubních pouzder nebo ploténky, aniž by šlo přesně říct z čeho konkrétně – a že na tom léčba naštěstí nezávisí. Zbývající desetinu tvoří kořenové potíže, kdy tlak na nervový kořen vyvolá ischias nebo jinou vyzařující bolest do nohy, a malý zlomek případů s vážnější příčinou.

Kdy jde o víc než o přetížení

Existuje několik varovných příznaků, kterým se říká červené praporky, a při nich se s vyšetřením nečeká. Nejnaléhavější je syndrom kaudy: necitlivost v oblasti hráze a vnitřních stran stehen, kterou si člověk uvědomí třeba při utírání, spolu s neschopností se vymočit nebo naopak s únikem moči či stolice a slábnutím nohou. Tady jde o hodiny a patří to na urgentní příjem.

K dalším varovným známkám patří bolest po pádu nebo úrazu, zvlášť u lidí s osteoporózou nebo po dlouhodobé léčbě kortikoidy, bolest s horečkou, hubnutí bez zjevné příčiny, nádorové onemocnění v minulosti, noční bolest, která nutí vstát z postele, a první výskyt výrazných potíží před dvacátým nebo po padesátém roce věku.

Proč se hned nedělá rentgen ani magnetická rezonance

Zobrazovací vyšetření se při běžné bolesti zad bez varovných příznaků nedoporučuje a není to kvůli úsporám. Vyhřezlé a degenerované ploténky se totiž běžně najdou i u lidí, kteří žádné potíže nemají, a jejich podíl s věkem stoupá. Nález na snímku tak často s bolestí vůbec nesouvisí. Studie navíc opakovaně ukazují, že lidé, kterým se zobrazení udělá zbytečně, mají horší výsledky léčby – nález je znejistí, začnou se šetřit a bolest se tím prodlužuje.

Jinak je to pochopitelně při červených praporcích nebo u kořenových potíží, které neustupují a zvažuje se u nich zákrok. Tam má výhřez meziobratlové ploténky na rezonanci svůj smysl.

Co dělat při akutní bolesti

Zásadní změna oproti tomu, co se doporučovalo před třiceti lety, se týká klidu na lůžku. Ten dnes patří mezi škodlivé rady: zpomaluje uzdravení a zvyšuje riziko, že se potíže protáhnou. Doporučuje se naopak zůstat v pohybu a co nejdřív se vrátit k běžným činnostem, i když to zpočátku bolí.

Podle doporučeného postupu Americké koleje lékařů mají u akutní bolesti přednost nelékové možnosti – především teplo a pohyb, dále masáž nebo manuální terapie. Léky proti bolesti ze skupiny nesteroidních antirevmatik jsou až druhá volba a mají se brát krátce a v nejnižší účinné dávce. Opioidy do léčby běžné bolesti zad nepatří. Dobrá zpráva je, že se stav u většiny lidí výrazně zlepší během několika týdnů.

Cviky, které mají doloženo, že pomáhají

Pohyb je u dlouhodobých a opakovaných potíží nejlépe podloženou léčbou vůbec. Zajímavé přitom je, že se jednotlivé druhy cvičení mezi sebou v účinnosti výrazně neliší – rozhoduje pravidelnost a to, aby cvičení člověka bavilo natolik, že u něj vydrží. Osvědčená sestava vypadá takto:

• chůze v běžném tempu, začněte deseti až patnácti minutami denně a postupně přidávejte,
• přitahování kolen k hrudníku vleže na zádech, střídavě i obou najednou, s výdrží zhruba dvacet vteřin,
• zvedání trupu na předloktích vleže na břiše, které vrací bedrům přirozené prohnutí,
• zpevnění středu těla v pozici na čtyřech s natažením protilehlé ruky a nohy, s výdrží pět vteřin na každou stranu,
• nácvik ohybu v kyčlích místo v zádech při zvedání předmětů ze země.

Cviky by neměly vyvolávat ostrou bolest ani vystřelování do nohy. Mírné nepohodlí, které do pár minut po cvičení odezní, je v pořádku. Při potížích, které trvají déle než šest týdnů, se vyplatí sestavu nechat přizpůsobit fyzioterapeutem – obecný návod nezohlední, jestli vám dělá potíže spíš předklon, nebo záklon.

Co pomáhá u dlouhodobých potíží

U bolesti trvající déle než tři měsíce se přístup mění. Nejlepší výsledky mají programy kombinující pohyb s vysvětlením, jak bolest funguje, protože strach z pohybu potíže sám o sobě udržuje. Doložený přínos má i jóga, tchaj-ťi a techniky všímavosti. Naopak opakované zobrazování, dlouhodobé užívání opioidů a klidový režim patří mezi postupy, které přehled v The Lancet výslovně označil za zbytečné a v mnoha zemích nadužívané.

Prevence

Nejlépe doloženou prevencí opakování je pravidelný pohyb, ideálně v kombinaci s edukací. Význam má také udržení přiměřené hmotnosti, protože nadváha zvyšuje zatížení bederní páteře, a u sedavé práce střídání polohy – ne dokonalé židle, ale to, že u ní nesedíte hodiny bez přerušení. Ergonomické pomůcky, pásy a speciální matrace zdaleka takovou oporu v důkazech nemají, jak se běžně tvrdí.

Kdy k lékaři

Neodkladně při syndromu kaudy, po úraze, při horečce nebo při rychle postupujícím oslabení nohou. Objednat se je namístě, když bolest trvá déle než čtyři až šest týdnů, když vyzařuje pod koleno, když se opakuje několikrát do roka nebo když brání spánku. Podrobněji se různým lokalizacím věnuje článek o bolesti zad, anatomii oblasti přibližuje stránka o bederní páteři.

Zdroje:

• HARTVIGSEN, Jan; HANCOCK, Mark J.; KONGSTED, Alice a kol. What low back pain is and why we need to pay attention. The Lancet, 2018, roč. 391, č. 10137, s. 2356–2367. DOI 10.1016/S0140-6736(18)30480-X.
• FOSTER, Nadine E.; ANEMA, Johannes R.; CHERKIN, Dan a kol. Prevention and treatment of low back pain: evidence, challenges, and promising directions. The Lancet, 2018, roč. 391, č. 10137, s. 2368–2383. DOI 10.1016/S0140-6736(18)30489-6.
• QASEEM, Amir; WILT, Timothy J.; McLEAN, Robert M.; FORCIEA, Mary Ann. Noninvasive Treatments for Acute, Subacute, and Chronic Low Back Pain: A Clinical Practice Guideline From the American College of Physicians. Annals of Internal Medicine, 2017, roč. 166, č. 7, s. 514–530. DOI 10.7326/M16-2367.
• KOLÁŘ, Pavel a kol. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, 2010. 713 s. ISBN 978-80-7262-657-1.
• ČEŠKA, Richard a kol. Interna. 4. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Triton, 2026. 1088 s. ISBN 978-80-7684-489-6.