Biopsie
Biopsie je nejspolehlivější diagnostická metoda, která se používá v případě podezření na přítomnost nádoru. Dokáže totiž přesně rozlišit nádorové buňky od nenádorových a současně určit jejich charakter.
Související nemoci
V podstatě se jedná o odběr malého vzorku tkáně určeného k histologickému, cytologickému nebo histochemickému vyšetření, které potvrdí nebo upřesní klinickou diagnózu. V případě pozitivního nálezu umožní i stanovení optimální léčby.
Využití
Tato metoda se často používá k diagnostice v gynekologii, gastroenterologii, nefrologii, onkologii a jiných odvětvích medicíny.
V gynekologii je tato metoda hojně používána k diagnostice patologií dělohy, především pak děložního hrdla, v nefrologii se zase používá k diagnostice ledvinových onemocnění a v gastroenterologii slouží k identifikaci jaterních či střevních onemocnění.
K rychlé diagnostice během operačního výkonu se provádí tzv. peroperační biopsie, kdy se odebraný vzorek zpracuje opět histologickými metodami a výsledek je znám do cca 20 minut. V onkologii se používá k diagnostice různých podezřelých útvarů a to hlavně při podezření na charakter nádoru.
Kdy se biopsie provádí
Biopsie tedy představuje jediný správný způsob diagnostiky většiny typů nádorů, zatímco zobrazovací metody, jako je například rentgen nebo CT rakovinné a nerakovinné buňky rozlišit nedokážou.
Nejčastěji se provádí níže uvedená vyšetření:
- biopsie děložního čípku - v rámci diagnostiky rakoviny děložního hrda a prekancerózních stavů,
- biopsie prsu – záměrem je potvrzení či vyloučení rakovinu prsu,
- biopsie prostaty - k diagnostice rakoviny prostaty a chronických zánětů,
- biopsie štítné žlázy - k potvrzení nebo vyloučení rakoviny štítné žlázy,
- biopsie jater - při podezření na rakovinu jater, cirhózu jater, ale může prokázat i jiné autoimunitní procesy napadající jaterní tkáň,
- biopsie plic - při podezření na rakovinu plic, plicní fibrózu a sarkoidózu,
- biopsie ledvin – obzvláště při podezření na některý typ glomerulonefritidy,
- biopsie žaludku – k diagnostice rakoviny žaludku a různých žaludečních zánětů,
- biopsie tlustého střeva - při podezření na rakovinu tlustého střeva a také k určení typu zánětu, jako je např. ischemická kolitida, Crohnova nemoc či ulcerózní kolitida,
- biopsie tenkého střeva – při nejčastější indikaci Crohnovy nemoci. Obvykle se provádí nejspodnější část tenkého střeva (terminálního ilea), přičemž vyšetření je možno provést i kolonoskopicky,
- trepanobiopsie kostní dřeně - provádí se ke stanovení diagnostiky různých hematologických onemocnění z lopatky kyčelní kosti, kam patří leukémie, lymfomy anebo mnohočetný myelom.
Průběh biopsie
Bioptické vyšetření vždy probíhá ve zcela sterilním prostředí, aby se zabránilo infekci. K odběru malého vzorku tkáně jsou ve většině případů používány určité nástroje, kterými jsou nejčastěji drobné kleště, speciální jehly a další chirurgické nástroje.
Průběh biopsie je různý a liší podle toho, jak moc je daná oblast přístupná. Některé typy biopsie jsou velmi málo invazivní a mohou být provedeny již při jedné návštěvě lékaře. Pokud by však byla nalezena nějaká léze, pak je třeba biopsii vykonat buď v nemocnici, nebo na specializovaných klinikách. Ve většině případů jsou aplikovány léky proti bolesti a vyšetřovaná oblast se znecitlivuje.
Výsledky biopsie
Doba čekání na výsledky biopsie může být různá. Jestliže podstoupíte operaci, může patolog získat důležité informace o tkáni, a ještě téhož dne o nich podat zprávu vašemu chirurgovi. Zcela přesné závěry však dostanete až za týden nebo i později. Pak by vás měl lékař seznámit s výsledky a sdělit vám, jaký bude další postup a eventuální léčba.
Jaké mohou nastat komplikace?
Nejčastější komplikací biopsie bývá slabé krvácení z místa odběru, zřídkakdy infekce anebo v místě vpichu může zůstat menší modřinka, která se během několika dní samovolně vstřebá.
Autor: Lenka Klabochová
