Bolest pod levým žebrem

Bolest pod levým žebrem bývá zdrojem zbytečné úzkosti: protože je srdce vlevo, řada lidí si ji s ním automaticky spojí. Ve skutečnosti se pod levým žeberním obloukem tísní hned několik orgánů a naprostá většina potíží v této oblasti má původ v trávicím ústrojí nebo přímo v hrudní stěně. Několik příčin ale snese odklad jen těžko, a proto se vyplatí vědět, co je odlišuje.

Co všechno leží pod levým žeberním obloukem

Hned pod bránicí je slezina, orgán velikosti pěsti, který je uložený tak vysoko, že ho žebra za normálních okolností zcela kryjí. Vedle ní se nachází žaludek, ocasová část slinivky břišní a za nimi, blíž k zádům, levá ledvina s nadledvinou. Tlusté střevo se právě v tomto místě lomí v takzvaném slezinném ohbí, a shora oblast uzavírá bránice s dolním lalokem levé plíce a pohrudnicí. Srdce leží výš, ale jeho spodní stěna k této krajině přiléhá – a to je důvod, proč se srdeční potíže někdy ohlásí bolestí, kterou člověk cítí v nadbřišku.

Trávicí příčiny jsou nejčastější

Nejběžnějším vysvětlením je nahromadění plynu ve slezinném ohbí tračníku. Plyn v tomto zalomeném úseku snadno uvázne a tlak, který vyvolá, umí být překvapivě ostrý; typicky se mění s polohou, po odchodu větrů nebo po stolici poleví. Podobně častá je bolest ze žaludku – při zánětu žaludeční sliznice nebo žaludečním vředu se obvykle váže na jídlo, buď se po něm zhorší, nebo naopak na chvíli ustoupí. Přidat se může pálení žáhy, nevolnost nebo pocit plnosti po malé porci.

Slezina

Zdravá slezina nebolí. Tlak nebo tupá bolest pod levým obloukem se objeví, až když se orgán zvětší a napne své pouzdro – typicky při infekční mononukleóze, ale i u onemocnění krvetvorby nebo jaterní cirhózy. Zvětšená slezina bývá zároveň zranitelnější, a proto se u mononukleózy několik týdnů nedoporučují kontaktní sporty.

Zvláštní pozornost si zaslouží infarkt sleziny, tedy uzávěr její cévy. Desetiletý přehled z akademické nemocnice ukázal, že se zdaleka netýká jen lidí s klasickými rizikovými faktory a že se na něj kvůli tomu často nemyslí; projeví se náhlou, ostrou bolestí pod levým žebrem, mnohdy s horečkou. Po úrazu břicha – někdy i zdánlivě banálním – je nutné myslet na roztržení sleziny. Varovným znamením je bolest vystřelující do levého ramene, kterou působí dráždění bránice krví.

Slinivka břišní

Zánět slinivky se hlásí silnou bolestí v nadbřišku, která se často šíří pásovitě do zad a bývá doprovázena opakovaným zvracením, jež nepřinese úlevu. Bolest se zhoršuje vleže na zádech a lidé si od ní obvykle ulevují předklonem nebo stočením do klubíčka. Nejčastěji za ní stojí žlučové kameny nebo alkohol a jde o stav, který patří do nemocnice.

Žebra a hrudní stěna

Značná část bolestí v této krajině vůbec nepochází z břicha, ale ze stěny, která ho kryje. Zánět chrupavčitých spojení mezi žebry a hrudní kostí je při vyšetření dobře poznat: bolest se dá vyvolat tlakem prstu na konkrétní místo a zhoršuje se pohybem nebo hlubokým nádechem. Méně známý je syndrom klouzavého žebra, kdy se uvolní vazivové spojení dolních žeber a jejich chrupavky po sobě přeskakují; podle přehledového článku ze Seminars in Pediatric Surgery se pozná podle typického cvaknutí a bolesti, kterou lze zopakovat zaháknutím prstů pod žeberní oblouk. Bývá roky přehlížený, přestože se dá dobře léčit. Do stejné skupiny patří natažený mezižeberní sval po nezvyklé námaze i naprasklé žebro po pádu.

Plíce, pohrudnice a srdce

Když se bolest výrazně mění s dýcháním a doprovází ji kašel, horečka nebo dušnost, může jít o zánět pohrudnice či zápal plic v dolním laloku. Náhlá bolest při nádechu spolu s dušností a zrychleným tepem je podezřelá z plicní embolie. A přestože je bolest v nadbřišku u srdečního infarktu méně obvyklá než tlak za hrudní kostí, existuje – zejména u lidí s cukrovkou, u žen a u starších pacientů. Bolest, která se šíří do levé paže, krku nebo čelisti, provázená potem, nevolností a dušností, proto vždy patří na tísňovou linku.

Ledvina

Bolest vycházející z levé ledviny bývá uložena spíš vzadu v boku, pod žebry. Zánět ledvinné pánvičky ji doprovází horečkou, třesavkou a bolestivým močením, ledvinová kolika naopak přichází v prudkých vlnách a vyzařuje dolů do třísla a genitálu. Pro obojí je typické, že bolest zesílí při poklepu na bedra.

Kdy nečekat a vyhledat lékaře

Okamžité ošetření vyžaduje náhlá krutá bolest, bolest po úrazu břicha nebo hrudníku, bolest s dušností či bušením srdce, zvracení krve nebo černá dehtovitá stolice, vysoká horečka s třesavkou, mdloba a bolest šířící se do ramene nebo čelisti. Objednat se na vyšetření je namístě i tehdy, když bolest trvá déle než několik dní, budí ze spánku, provází ji hubnutí bez příčiny nebo se stále vrací.

Jak lékař příčinu hledá

Rozhodující je popis potíží: vztah k jídlu, k poloze těla a k dýchání odliší trávicí příčinu od té ve stěně hrudníku. Následuje pohmat břicha a poklep na bedra, k tomu krevní obraz, zánětlivé ukazatele, jaterní testy a amyláza, vyšetření moči a u bolesti s podezřením na srdce elektrokardiogram. Základní zobrazovací metodou je ultrazvuk břicha, který posoudí slezinu, ledviny i žlučník; teprve při nejasném nálezu nebo podezření na cévní příhodu následuje výpočetní tomografie. Řadu příčin přitom odhalí už samotné vyšetření pohmatem, aniž je jakékoli zobrazení potřeba. Obecnější přehled najdete v článku o bolesti břicha, souvisejícím tématem je i zvětšení sleziny.

Zdroje:

• ČEŠKA, Richard a kol. Interna. 4. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Triton, 2026. 1088 s. ISBN 978-80-7684-489-6.
• LUKÁŠ, Karel; ŽÁK, Aleš a kol. Gastroenterologie a hepatologie: učebnice. Praha: Grada, 2007. 380 s. ISBN 978-80-247-1787-6.
• SCHATTNER, Ami; ADI, Meital; KITROSER, Ella; KLEPFISH, Abraham. Acute Splenic Infarction at an Academic General Hospital Over 10 Years. Medicine (Baltimore), 2015, roč. 94, č. 36, s. e1363. DOI 10.1097/MD.0000000000001363.
• McMAHON, Lisa E. Slipping Rib Syndrome: A review of evaluation, diagnosis and treatment. Seminars in Pediatric Surgery, 2018, roč. 27, č. 3, s. 183–188. DOI 10.1053/j.sempedsurg.2018.05.009.
• KATZ, Philip O.; DUNBAR, Kerry B.; SCHNOLL-SUSSMAN, Felice H. a kol. ACG Clinical Guideline for the Diagnosis and Management of Gastroesophageal Reflux Disease. American Journal of Gastroenterology, 2022, roč. 117, č. 1, s. 27–56. DOI 10.14309/ajg.0000000000001538.