Rizika a nežádoucí účinky očkování

Riziko očkování je v podstatě jakékoliv zdravotní riziko, kterému je očkovaný vystavován během provádění vakcinace.

očkování

Rizika očkování rozdělujeme na riziko vakcíny samotné, což jsou zdravotní komplikace, které souvisejí s reakcí organismu na aplikovanou látku, a na jiná zdravotní rizika. O druhé skupině rizik má veřejnost povědomí velice nízké, i když to vůbec nemusí být rizika zanedbatelná.

Riziko primárního selhání vakcíny

Mezi rizika očkování se řadí i primární selhání vakcíny. Jde o neúčinnost její aplikace, kdy se protilátky v těle očkovaného nezačnou tvořit vůbec, nebo se tvoří nedostatečně, anebo se začnou tvořit v dostatečném množství, avšak nejsou funkční.

Primární selhání vakcíny je bezpochyby velkým rizikem očkování. Očkovaný byl vystaven zcela zbytečně riziku a mylně předpokládá, že je proti konkrétní nemoci chráněn.

Mýty a fakta o očkování

1) Mýtus: Očkování proti spalničkám je příčinou nejrůznějších onemocnění – zápal plic, zánět středního ucha nebo encefalitida.

Fakt: V očkovacích látkách proti spalničkám je obsažen oslabený, přesto však živý virus spalniček, což může u cca 5% očkovaných dětí způsobit vyrážku podobnou spalničkám. Avšak vakcíny nezpůsobují zápal plic nebo zánět středního ucha, které mnohdy doprovázejí pravé onemocnění spalničkami. Mozkový zánět (encefalitida) je po vakcinaci velmi vzácný – je menší než 1 na 10 milionů dávek očkovací látky, ale riziko vzniku zánětu mozku, které způsobují přírodní viry spalniček, je častější – 1 na 1 000 - 2 000 případů onemocnění.

 2) Mýtus: Očkování vyvolává alergie či astma

Fakt: Neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že by očkování vyvolávalo či zhoršovalo alergická onemocnění. Pro mnoho pacientů trpících astmatem nebo atopickým ekzémem se očkování proti různým onemocněním doporučuje, neboť tito pacienti mohou mít vyšší riziko těžkého průběhu některých onemocnění, nákazy nebo zhoršení jejich primárního onemocnění. Alergické reakce, jako je kopřivka či potíže s dýcháním, se mohou objevit pouze ve velmi vzácných případech. Nežádoucí účinky očkování se však rozhodně nedají srovnat s obtížemi doprovázejícími nemoc, proti které se právě očkuje.

3) Mýtus: Efektivita očkování není tak vysoká, jak se říká

Fakt: Účinnost očkování se prokazuje v rámci velice přísného klinického a preklinického hodnocení. Dříve, než se očkovací látka dostane k pacientům, musí absolvovat čtyři fáze testování, během nichž je testována jak její účinnost, tak také kvalita, bezpečnost a dávkování. Vše se odehrává pod kontrolou lékařů a odborníků. Účinnost vakcín je možné doložit – u nás v České republice bylo prokázáno dramatické snížení přítomnosti nebo úplné vymizení nemocí, proti kterým se očkování provádí – např. proti záškrtu, dětské infekční obrně, tetanu, pravým neštovicím apod.

4) Mýtus: Očkovací látky obsahují zdraví škodlivé zůstatkové látky z výroby (např. antibiotika)

Fakt: Během výroby některých vakcín se mohou použít antibiotika, které zamezí jejich kontaminaci bakteriemi, a proto se jejich stopové množství může občas ve vakcínách vyskytnout. Avšak na základě vědeckých studií bylo jasně prokázáno, že tak malé množství žádné nežádoucí účinky rozhodně nezpůsobuje.

Obvyklé reakce na očkování

Reakce po očkování se dělí na lokální a celkové.

  1. K lehkým lokálním reakcím dochází krátce po očkování, většinou v rozmezí 12 až 48 hodin. Patří k nim otok, mírná bolest, funkční omezení svalů a zarudnutí v místě vpichu. Výjimečně se může objevit zduření mízních uzlin. Tyto příznaky většinou vymizí za 1–2 dny.
  2. Vážné lokální reakce se projeví např. poškozením nervů a stažením svalů.
  3. Mezi lehké celkové reakce se řadí kupříkladu bolest hlavy, teplota nepřevyšující 39 °C, nechutenství, zácpa nebo průjem, nechutenství a zvracení. Lehkou celkovou reakcí po očkování je také vyrážka nebo zduření mízních uzlin.
  4. Další vážnou celkovou reakcí je např. reakce po očkování proti dávivému kašli, který se projevuje horečkou vyšší než 40 °C, neutišitelným pláčem trvajícím déle než tři hodiny, křečemi, sníženým tonusem svalů.

Očkující lékař by měl pacienta nebo rodiče vždy informovat o očekávaných nežádoucích účincích a určit, při které reakci je dobré navštívit lékaře.

Dnešní očkovací látky jsou bezpečné a vážné nežádoucí reakce způsobené očkováním se vyskytují velice vzácně. Avšak po každém očkování se mohou objevit vedlejší účinky, které jsou fyziologické. Jsou to účinky normální a jsou i normální reakcí na očkování. Jejich výskyt závisí na konkrétní očkovací látce a na individuální citlivosti. Bývají zpravidla jen přechodné a odezní samy během 3 dnů bez jakékoli léčby. Každý očkovaný ale tyto reakce nemusí mít, u řady z nich se nežádoucí účinky neobjeví vůbec a ostatní mají pouze některé z nich.

Kdy je třeba vyhledat lékaře

Při posuzování reakce na očkování je třeba myslet na to, že určitý stupeň reakce je přirozený a projevuje se během procesů, které v organismu po podání očkovací látky nastat mají. Proto není nutné se zneklidňovat mrzutostí a lehce zvýšenou teplotou dítěte. Některé reakce se sice nežádoucími účinky projevují, ale přesto nedosahují takové míry, kdy je třeba lékařského zásahu.

V podstatě by rodiče měli vyhledat lékaře jen tehdy, kdy se vyskytnou neobvyklé nebo mimořádně silné příznaky, které nastávají rychle (např. již pár hodin po podání vakcíny) a neustávají ani po užití léků. Může se jednat např. o vysokou horečku, o neutišitelný několikahodinový pláč dítěte, o bolest apod. Každé podezření na alergickou reakci je třeba brát s rezervou a požadovat objektivní potvrzení, protože přerušení pravidelného očkování jen na základě pouhého podezření by bylo větším rizikem než přínosem. 

Seznam povinných i nepovinných očkování

Autor: Lenka Klabochová

Mohlo by vás také zajímat

pletení a háčkování