Tepová frekvence podle věku: jaké hodnoty jsou normální

Chytré hodinky dnes měří tep prakticky každému a s tím přišla i otázka, na kterou dřív většina lidí nemusela hledat odpověď: je moje tepová frekvence normální? Odpověď se liší podle věku, tělesné zdatnosti i podle toho, kdy měříte – a rozdíly mezi jednotlivými životními obdobími jsou mnohem větší, než se obvykle čeká.

Jaká je normální klidová tepová frekvence dospělého

U dospělého člověka se za normu považuje klidová frekvence 60 až 100 tepů za minutu. Slovo klidová je přitom podstatné: měřit se má vsedě nebo vleže po několika minutách klidu, ne po vyjití schodů nebo po kávě. Nejnižší hodnoty naměříte ráno těsně po probuzení, nejvyšší odpoledne.

Rozmezí 60 až 100 je ovšem hodně široké a jeho okraje nemají stejný význam. U trénovaných vytrvalců bývá klidový tep 40 až 60 tepů za minutu a je to projev zdatnosti – srdce vypudí za jeden stah víc krve, takže mu stačí tepat pomaleji. Naopak trvale vyšší klidová frekvence v horní části pásma bývá spojena s nižší tělesnou kondicí, stresem nebo nadváhou.

Tepová frekvence u dětí podle věku

Dětské srdce je menší, a proto musí tepat rychleji. Systematický přehled publikovaný v časopise The Lancet, který shrnul měření u více než 140 tisíc dětí, ukázal, že medián tepové frekvence stoupá ze 127 tepů za minutu při narození na vrchol kolem 145 tepů zhruba v jednom měsíci věku a odtud postupně klesá na 113 tepů ve dvou letech. Pokles pak pokračuje až do dospělosti.

Orientační klidová rozmezí, se kterými se v praxi pracuje, vypadají zhruba takto:

• novorozenec do jednoho měsíce: přibližně 100 až 180 tepů za minutu,
• kojenec od jednoho do dvanácti měsíců: přibližně 100 až 160,
• batole od jednoho do tří let: přibližně 90 až 150,
• předškolní věk od tří do šesti let: přibližně 80 až 140,
• školní věk od šesti do dvanácti let: přibližně 70 až 120,
• dospívající od dvanácti do osmnácti let: přibližně 60 až 100.

Zmíněný přehled zároveň upozornil na věc, která stojí za zapamatování: hodnoty uváděné v učebnicích a v doporučeních pro urgentní péči se od skutečně naměřených dat u zdravých dětí místy dost liší. Jednotlivé číslo mimo tabulku proto samo o sobě nic neznamená – vždy se hodnotí spolu s tím, jak dítě vypadá, dýchá a jestli má teplotu.

Maximální tepová frekvence a jak se počítá

Nejrozšířenější je vzorec 220 minus věk. Vznikl ale odhadem z omezených dat a u starších lidí maximální frekvenci soustavně podceňuje. Přesnější je vztah, který navrhli Tanaka a jeho spolupracovníci v Journal of the American College of Cardiology na základě rozboru desítek studií: maximální tepová frekvence se rovná 208 minus sedm desetin věku.

Rozdíl je v praxi znát. Padesátiletému člověku vyjde podle starého vzorce maximum 170 tepů, podle novějšího 173, ale sedmdesátiletému 150 oproti 159 tepům. Kdo si podle vzorce nastavuje tréninkové zóny, počítá tedy se zbytečně nízkým stropem. Ani jeden vzorec ovšem nenahradí individuální měření – rozptyl mezi lidmi stejného věku je zhruba deset tepů na obě strany.

Co tep zrychluje a co zpomaluje

Krátkodobě jde frekvence nahoru při zátěži, stresu, bolesti, po kofeinu, nikotinu a alkoholu, při horečce (zhruba o deset tepů na každý stupeň nad 37 °C), při dehydrataci a po vydatném jídle. Dlouhodobě ji zvyšuje zvýšená funkce štítné žlázy, chudokrevnost, srdeční selhání nebo některé léky.

Zpomalení naopak přináší pravidelný vytrvalostní trénink, spánek a některé léky, především betablokátory. Trvale pomalý tep ale může mít i příčinu v poruše převodního systému srdce nebo ve snížené funkci štítné žlázy.

Kdy je odchylka v pořádku a kdy ne

Sama o sobě hodnota mimo rozmezí nemusí znamenat nic. Rozhoduje, jestli ji doprovázejí potíže. Pomalý tep u sportovce, který se cítí dobře, je v pořádku; stejná hodnota u člověka, kterému se točí hlava, který se zadýchává nebo omdlívá, už v pořádku není a jde o bradykardii, která patří na vyšetření. Podobně zrychlený tep po běhu je normální, zatímco náhlé bušení srdce v klidu, které začne a skončí jako když se otočí vypínačem, bývá projevem arytmie.

K lékaři se objednejte, pokud máte v klidu opakovaně méně než 50 nebo více než 100 tepů za minutu, cítíte nepravidelný tep, přidává se dušnost, bolest na hrudi, závrať nebo mdloba. Okamžitou pomoc vyžaduje bolest na hrudi s bušením srdce, dušností a potem.

Jak si tep změřit správně

Nejjednodušší je nahmatat tepnu na palcové straně zápěstí dvěma prsty – ne palcem, ten má vlastní tep – a počítat celou minutu, ne patnáct vteřin krát čtyři. Při nepravidelném rytmu je kratší měření zavádějící. Chytré hodinky měří tep opticky a v klidu bývají spolehlivé, při pohybu a u nepravidelného rytmu se ale mýlí; jejich hodnota je vodítko, ne diagnóza.

Zdroje:

• FLEMING, Susannah; THOMPSON, Matthew; STEVENS, Richard a kol. Normal ranges of heart rate and respiratory rate in children from birth to 18 years of age: a systematic review of observational studies. The Lancet, 2011, roč. 377, č. 9770, s. 1011–1018. DOI 10.1016/S0140-6736(10)62226-X.
• TANAKA, Hirofumi; MONAHAN, Kevin D.; SEALS, Douglas R. Age-predicted maximal heart rate revisited. Journal of the American College of Cardiology, 2001, roč. 37, č. 1, s. 153–156. DOI 10.1016/S0735-1097(00)01054-8.
• ČEŠKA, Richard a kol. Interna. 4. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Triton, 2026. 1088 s. ISBN 978-80-7684-489-6.