Tlak na hrudi ze stresu

Svíravý tlak na hrudi, který přijde ve stresu nebo bez varování uprostřed běžného dne, dokáže vyděsit víc než skoro každý jiný příznak – a to právem, protože stejně se ohlašují i onemocnění srdce. Úzkostný původ takové bolesti je přitom častý: rozbor odborné literatury publikovaný v časopise Psychosomatics ukázal, že mezi lidmi přicházejícími na pohotovost s bolestí na hrudi tvoří ti s panickou poruchou nezanedbatelnou část, a přesto zůstává jejich potíž obvykle nerozpoznaná.

Důležité upozornění hned na začátku

Následující text popisuje, jak se úzkostná bolest na hrudi typicky projevuje. Nenahrazuje vyšetření a nemá sloužit k tomu, abyste si sami vyloučili srdeční příčinu. Doporučené postupy pro hodnocení bolesti na hrudi z roku 2021 zdůrazňují, že bolest na hrudi se nemá bagatelizovat – a to i u lidí, kteří už mají úzkostnou poruchu diagnostikovanou, protože ta je před onemocněním srdce nijak nechrání.

Jak úzkostná bolest vzniká

Při stresové reakci se napnou mezižeberní svaly a bránice a dýchání se stane mělčím a rychlejším. Zrychlené dýchání sníží hladinu oxidu uhličitého v krvi, což vyvolá brnění prstů a okolí úst, závrať a – paradoxně – pocit, že se nemůžete nadechnout. K tomu se přidá vnímání vlastního srdečního tepu, které si člověk běžně neuvědomuje. Vzniká kruh, v němž strach zesiluje tělesné příznaky a tělesné příznaky zesilují strach.

Co bývá pro úzkostný původ typické

Bolest bývá popisována jako tlak, sevření nebo píchání a člověk ji dokáže ukázat prstem na malé ploše, často vlevo pod prsem. Trvá dlouho – desítky minut i hodiny – nebo naopak přichází v krátkých bodnutích trvajících vteřiny. Nemá jasný vztah k tělesné námaze a nezřídka se objeví právě v klidu, večer nebo v posteli. Zhoršuje se, když na ni člověk soustředí pozornost, a mírní se rozptýlením. Často ji doprovází brnění prstů, závrať, sucho v ústech a pocit nereálnosti.

Při panické atace vrcholí příznaky zhruba do deseti minut a bývá přítomen výrazný strach ze smrti nebo ze ztráty kontroly. Po odeznění zůstává vyčerpání a obava z dalšího záchvatu, která sama o sobě další záchvat usnadňuje.

Co naopak svědčí pro srdce

Tlak za hrudní kostí, který se objeví při námaze a ustoupí po zastavení, vyzařuje do levé paže, krku, čelisti nebo mezi lopatky, trvá minuty a provází ho pot, nevolnost a dušnost, je podezřelý z ischemické choroby srdeční. Riziko roste s věkem, kouřením, cukrovkou, vysokým tlakem a výskytem infarktu v rodině. U žen, diabetiků a starších lidí bývají projevy méně učebnicové – někdy převládá jen dušnost, únava nebo bolest v nadbřišku.

Kdy volat 155

Neváhejte při bolesti na hrudi trvající déle než pět minut, která se objevila poprvé, při bolesti s potem, zvracením a výraznou dušností, při bolesti vyzařující do paže či čelisti, při mdlobě a při náhlé ostré bolesti s dušností a zrychleným dechem. Platí jednoduché pravidlo: raději jednou zbytečně než jednou pozdě. Rozpoznat vlastní infarkt spolehlivě neumí ani lékaři.

Co pomáhá při úzkostné bolesti

V akutní chvíli je nejúčinnější zpomalit dýchání – nádech nosem na čtyři doby, výdech ústy na šest až osm, po dobu několika minut. Prodloužený výdech tlumí stresovou reakci a zároveň upraví hladinu oxidu uhličitého. Pomáhá také přenést pozornost k okolí, pojmenovat několik věcí, které vidíte a slyšíte, a mírně se rozhýbat.

Dlouhodobě je nejlépe podloženou léčbou panické poruchy kognitivně behaviorální terapie, u které jde právě o rozpojení kruhu mezi tělesným příznakem a katastrofickou interpretací; v indikovaných případech se kombinuje s léky. Podpůrně působí omezení kofeinu, pravidelný pohyb a spánkový režim. Souvisejícími tématy jsou stres a bolest na hrudi obecně.

Kdy se objednat

Na vyšetření patří každá nová nebo měnící se bolest na hrudi – obvykle stačí elektrokardiogram, základní odběry a rozhovor o okolnostech. Teprve když se srdeční příčina vyloučí a potíže se opakují, má smysl je řešit jako úzkostné. Opakované vyšetřování stejné potíže bez nového nálezu naopak úzkost udržuje, a proto bývá lepší přejít k cílené léčbě než k dalšímu kolu testů.

Zdroje:

• GULATI, Martha; LEVY, Phillip D.; MUKHERJEE, Debabrata a kol. 2021 AHA/ACC/ASE/CHEST/SAEM/SCCT/SCMR Guideline for the Evaluation and Diagnosis of Chest Pain. Circulation, 2021, roč. 144, č. 22, s. e368–e454. DOI 10.1161/CIR.0000000000001029.
• HUFFMAN, Jeff C.; POLLACK, Mark H. Predicting Panic Disorder Among Patients With Chest Pain: An Analysis of the Literature. Psychosomatics, 2003, roč. 44, č. 3, s. 222–236. DOI 10.1176/appi.psy.44.3.222.
• ČEŠKA, Richard a kol. Interna. 4. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Triton, 2026. 1088 s. ISBN 978-80-7684-489-6.