Zvracení

Průběh zvracení

Zvracení je nervově řízený reflex, který má centrum v prodloužené míše. Koordinují jej nervus vagus, 9. hlavový nerv, nervy hrudního sympatiku (nn splanchnici), vlákna vestibulárního nervového systému, vyšší nervová centra, kdy je zvracení výslednou reakci na zrakové, čichové či emoční podněty. Další důležitou součástí mozku hrající roli při zvracení je tzv. area postrema, situovaná na spodině 4. mozkové komory, ve které jsou chemoreceptory a vyvolávacím momentem zvracení může být nedostatek kyslíku (hypoxie), urémie, ketoacidóza aj.

V průběhu zvracení je obsah žaludku transportován zpět do dutiny ústní a ven z těla.

První fází je zvýšená sekrece slin, jakož to ochrana skloviny před kyselým obsahem z žaludku, a nevolnost. Následně se obrací peristaltika a trávenina z horních částí trávicí soustavy se vrací do žaludku.

Poté dochází k uzavření glottis (záklopky hrtanové), což ochrání dýchací cesty před vdechnutím zvratků a možným udušením.

Před samotným zvracením dojde k zadržení dechu v nádechu, dojde ke kontrakcím svalů břišní stěny – zapojí se břišní lis a bránice, zvýše se nitrobřišní tlak. V odpověď se relaxuje dolní jícnový svěrač a obsah žaludku je vypuzen.

Komplikace zvracení

V průběhu zvracení může dojít k

  • poškození jícnu a vzniku trhlin
  • velkým ztrátám tekutin spojeným s dehydratací a minerálovým rozvratem
  • aspiraci – vdechnutí zvratků a dušení, nebo tako k aspirační pneumonii
  • k poškození zubní skloviny, pokud se zvracení opakuje.

Příčiny zvracení

  1. Příčiny spojené s obtížemi v oblasti trávicího ústrojí:
    1. Akutní obtíže, při nichž může dojít ke zvracení, jsou: zánět žaludku, slinivky břišní, žlučníku, slepého střeva, jater, ale také náhlá obstrukce v trávicích cestách či otrava jídlem.
    2. Chronické obtíže provázené zvracením jsou: jícnová refluxní choroba, jícnové divertikly – výchlipky, stenózy - zúženiny v trávicí trubici, žaludeční a duodenální vředy, nádory trávicího ústrojí aj.
  2. Zvracení doprovází i choroby žláz s vnitřní sekrecí, např. se vyskytuje u Addisonovy choroby – snížené funkce nadledvin, nemocech štítné žlázy, je komplikací u diabetu.
  3. Malignity v trávicím ústrojí, ale také v mozku, kde způsobí zvýšení nitrolebního tlaku.
  4. Neurologické choroby spojené se zvýšeným nitrolebním tlakem, migrény a traumata jako otřesy mozku, infekce mozkové tkáně
  5. Psychiatrické choroby – zvracení může doprovázet úzkosti, deprese, ale také poruchy příjmu potravy jako např. bulimií
  6. Infekce nervové soustavy, ale i např. močových cest
  7. Léky mívají nežádoucí účinky v podobě zvracení. Nejvíce tyto obtíže působí léky proti nádorům, ale také antibiotika, antidiabetika aj.
  8. Návykové látky mohou také vyvolat zvracení, zvlášť ve vysoké dávce – alkohol, drogy.
  9. Akutní glaukomový záchvat
  10. Porucha vnitřního ucha, kde je zvracení spojené s narušením rovnováhy
  11. Těhotenství
  12. Onemocnění skeletu, např. obtíže s krční páteří způsobují vertigo, které může vyústit ve zvracení
  13. Metabolický rozvrat, nerovnováha minerálů

Vyšetření pacienta se zvracením

Jedním z nejdůležitějších kroků je správný a cílený odběr anamnézy.

Dotazy na

  • Souvislost jídla a zvracení – před/po jídle/nevázané na jídlo
  • Bolest – zda se mění s vyzvracením
  • Úleva, dostavuje-li se po zvracení úleva či naopak
  • Charakter zvratků – barva, zda obsahují nestrávené jídlo, krev, žluč…
  • Po odebrání diagnózy následují cílená vyšetření – laboratorní krevní a močové testy, vyšetření ultrazvukem, endoskopie, CT aj., dle popsaných obtížím.

Léčení zvracení

V tomto případě také záleží na původu zvracení. Obecně se volí antiemetika, jež působí na různé nervové receptory, důležité je doplnění tekutin a minerálů. Jídlo se podává častěji a v menších dávkách a bývá smyslově neutrální – nemá výraznou chuť, barvu ani vůni.

Autor: Drahomíra Holmannová


 

comments powered by Disqus