Jícen

Jícen (esophagus) je svalová trubice, která je cca 30-40 cm dlouhá, která je uložená v hrudníku za a vedle průdušnice v nižších částech. Do dutiny břišní vstupuje otvorem v bránici - hiatus esophageus. Je tvořen z dvojí svaloviny.

Jícen
 

Zatímco jeho úsek blíže k dutině ústní je z kosterního, tedy vůlí ovládaného svalstva. Jeho spodní část je tvořena ze svalstva hladkého. Svalovina jícnu umožňuje posun sousta po celé jeho délce a dopravení do žaludku – umožňuje tedy peristaltiku, sliznice je v klidu složená do podélných řas, které se vyhlazují při průchodu sousta.

Další důležitou částí jícnu jsou jícnové svěrače (kruhově zesílená svalovina) – jedná se o horní a dolní svěrač. Horní se otevírá a relaxuje při polykání sousta, dolní zabraňuje návratu obsahu kyselého obsahu žaludku zpět do jícnu. Na rozdíl od nižších partií trávicího traktu jícen vystýlá vrstevnatý dlaždicový epitel.

Onemocnění jícnu

Onemocnění jícnu se primárně projevují poruchami polykání, tíží na hrudníku, bolestí za hrudní kostí atd.

Nejčastějšími obtížemi spojenými s jícnem je tzv. pálení žáhy neboli pyróza. Jedná se o příznak refluxní choroby jícnu, kdy dochází k návratu kyselé tráveniny ze žaludku zpět do jícnu, který není proti působení kyselin dostatečně odolný. Refluxní choroba jícnu pak může přejít do ezofagitidy, což je zánět jícnu. Změny provázející refluxní chorobu mohou způsobit i Barretův jícen, kdy je původní epitel nahrazen jiným, typických pro nižší části trávicího traktu. Tento stav je považován ze prekarcinózu, tedy předstupeň rakovinného bujení.

Gastroenterologové se také mohou setkat s rakovinou jícnu, častěji pak s jícnovými varixy, což je rozšíření žilních pletení ve stěně jícnu. Nebezpečím je jejich ruptura a krvácení z varixů, což vyžaduje okamžitý zásah lékaře.

S jícnem také mohou být spojeny poruchy polykání, poruchy motility jícnu či poruchy v činnosti jícnových svěračů – omezená schopnosti relaxace je součástí nemoci zvané achalázie aj.



 

comments powered by Disqus