Delirium tremens
Delirium tremens je nejčastější psychóza provázející alkoholismus. Je možné říci, že se jedná o „šílenství“ z nedostatku, nedodání alkoholu. Delirium tremens provází halucinace tělesné i smyslové.
Latinsky: Delirium tremens
Další názvy: Třesoucí šílenství, Šílenství s třesem, Alkoholická psychóza
Příznaky
Diagnóza
Fyzické příznaky
- Hrubý třes
- Nevolnost, zvracení
- Slabost
- Pocení
- Zrychlená srdeční činnost
- Zvýšení krevního tlaku
- Zrychlení dechu
- Teplota
- Zarudnutí v obličeji
- Epileptické záchvaty
- Inkontinence
Psychické a smyslové příznaky
- Vědomí pacienta kolísá
- Narušené myšlení
- Chaotické snové představy
- Halucinace ‒ zrakové, sluchové i taktilní
- Dezorientace
- Poruchy spánku
- Paranoia
- Zvýšená sugestibilita
- Úzkosti
Průběh deliria tremens
Delirium tremens může probíhat v několika „krocích“. Může se vyvíjet pomalu a začít prodromálním stádiem, které je typické nástupem neklidu, zhoršeného myšlení a neklidu. Mohou se přidat poruchy spánku, živé sny, noční můry. Zvyšuje se též citlivost ke smyslovým podnětům. Na manifestní delirium tremens ukazuje dezorientace v čase. Stav pacienta není stále stejný, ale kolísá. Horší je v noci nebo ve tmě, naopak stavy, kdy je pacient orientovaný přicházejí ráno. Halucinace často nasedají na noční můry, které tak pokračují i po probuzení pacienta. Ten není schopen rozeznat sen od halucinace a skutečnosti. Delirium většinou odezní po 2‒3 dnech, může ale trvat i několik týdnů. Déletrvající delirium je spíše u starších osob a u osob mající nějakou přidruženou nemoc, např. infekci, jaterní onemocnění, poškození mozku. Většina pacientů dojde po prožití deliria k plné úzdravě. Někdy se ale stává, že následuje ztráta paměti, či hůře demence nebo psychóza. Delirium může skončit i smrtí.
Vyšetření
Provádí se komplexní vyšetření zahrnující neurologické, psychiatrické vyšetření k zjištění stavu vědomí a jeho kvality. Provádí se laboratorní rozbory krve aj. V rámci psychiatrického vyšetření je delirantní pacient dotazován na základní otázky týkající se jeho osoby ‒ jméno, zaměstnání, bydliště. Zjišťuje se, zda je orientovaný v místě, čase a osobě, tj. zda ví kde je, co je za den a s kým mluví. Je testována koherence jeho projevu i chování, schopnost reagovat na podněty, logické myšlení, krátkodobá i dlouhodobá paměť. Mezi důležité otázky patří i ta, kdy se delirium objevilo, kdy naposledy požil alkohol nebo jiné návykové látky. Jak se jeho stav rozvíjel, či pozvolna nebo rychle. Pro možné zdravotní problémy je nezbytné dotázat se i na to, zda se neléčí např. s diabetem, astmatem, srdečními, neurologickými nebo psychiatrickými nemocemi. Důležité je zaznamenávání příznaků v průběhu času.
Laboratorní a zobrazovací vyšetření
V případě, že není jasné, z čeho pramení pacientova zmatenost a delirium, provádí se základní krevní rozbory, testy na krevní srážlivost, mineralogram, jaterní testy atd. Z cílených se potom zaměřují na přítomnost léků, toxických látek v krvi. Provádí se EEG, CT mozku při podezření na zranění hlavy. Vhodné je též EKG, RTG plic aj.
Léčba
Nekomplikovaný stav se nijak neléčí, je však nutné pacienta sledovat. Jinak je při deliriu tremens doporučováno podávání psychotropní medikace dle stavu pacienta. Krom léků je třeba dbát i na hydrataci a výživu pacienta, dodat potřebné vitamíny a živiny. Zvláště pak jsou důležité vitamíny skupiny B, které se podávají k zabránění vzniku Wernickovy encefalopatie. Nezbytné je sledovat pacientův zdravotní stav popřípadě přidat medikaci na jiné fyzické nemoci ‒ léky na vysoký krevní tlak, tlumení bolesti aj. Je také nutné zabezpečit prostředí, v němž se pacient nachází tak, aby si nemohl ublížit. Tito pacienti mají i sklony k sebepoškozování. Pacienta je důležité též stimulovat, a to i v podobě informací o čase, místě, situaci atd. Po ukončení deliria je vhodné pacientovi sdělit, jaký byl jeho stav. Je nutné mu vysvětlit závažnost stavu a doporučit vhodnou léčbu závislosti.
Autor: Drahomíra Holmannová