Alzheimerova choroba

Alzheimerova choroba patří mezi chronické degenerativní a progredující (zhoršující se) onemocnění mozku. Je nejčastější příčinou demence u populace středního a vyššího věku.

Alzheimerova nemoc

Latinsky: Morbus Alzheimer

Další názvy: Alzheimerova nemoc, Alzheimer

Příznaky

dezorientace neschopnost udržet moč paranoia poruchy paměti změny chování změny osobnosti

Týká se části těla

Diagnóza

Výskyt

Alzheimerovou chorobou trpí hlavně lidé staršího věku. U lidí kolem 65 let tvoří postižení Alzheimerem asi 2-3%, u lidí starších 65 let se počet nemocných zvyšuje, každých pět let navíc zdvojnásobuje, takže kolem 80. roku je již skoro polovina lidí touto nemocí postižena.

Vznik Alzheimerovy choroby

Přesná příčina vzniku nemoci není známá. Svou roli ale hraje i genetika. Mezi rizikové faktory pak patří poruchy metabolismu amyloidu a jeho usazování, zvýšené množství volných kyslíkových radikálů aj.

Formy

U Alzheimerovy nemoci rozeznáváme dvě formy, a to dle věku pacienta, ve kterém se objeví.

  1. Forma s časným začátkem, první příznaky patřící k Alzheimerově chorobě se objevují před 65. rokem
  2. Forma s pozdním začátkem, příznaky Alzheimera jsou zachyceny po 65. roku.

Průběh nemoci, příznaky

V průběhu nemoci dochází v některých částech mozku k odumírání neuronů – mozkových buněk. Mozek atrofuje, navíc se vytváří se plaky, které jsou tvořené β-amyloidem. Tyto změny vedou k poklesu intelektu, schopnosti logicky uvažovat, zapamatovat si, komunikovat. Pacienti postupně ztrácí své dovednosti a návyky. Pacient je odkázán na pomoc druhých.

Alzheimerova nemoc přichází plíživě, můžeme ji rozdělit na 3 stádia.

  1.  Počáteční stadium Alzheimerovy nemoci je charakterizované poruchou schopnosti naučit se, pamatovat si a vybavit si nové informace. Projeví se jako běžné „zapomínání“. Pacient je zcela soběstačný.
  2. Střední stádium se projevuje prohlubujícím se snižováním schopnosti pamatovat si a vybavovat si i dávnější informace. Dostavuje se i dezorientace, pacient zapomíná, kde bydlí, kde je, jména svých blízkých, aj. pacient v tomto stádiu Alzheimera není již zcela soběstačný.
  3. Těžké stádium, ke kterému se pacient dostane za 7-14 let, je již provázeno úplnou ztrátou paměti, pacient si zvládne vybavit jen útržky, není schopen se naučit nic nového, nepoznává své blízké, je zcela nesoběstačný. 

Lidé trpící Alzheimerovou nemocí nejsou postiženi jen poruchou paměti, zhoršují se i kognitivní funkce, dostavují se poruchy řeči, poruchy v orientaci, ve schopnosti se rozhodovat. Mění se ovšem i psychika pacienta, pacient může být úzkostný, agresivní… K Alzheimerově nemoci patří i poruchy spánku, u některých i epileptické záchvaty, v těžkém stádiu se dostavuje i inkontinence. Nemoc končí smrtí pacienta.

Diagnostika

Abychom mohli říci, že se jedná o Alzheimerovu nemoc, musí pacient splňovat tato kritéria:

  1. musí být přítomná porucha paměti,
  2. musí se vyskytovat alespoň jeden příznak z vyjmenovaných:
    1. porucha abstraktního myšlení – pacient není chopen definovat pojmy,
    2. porucha úsudku a schopnosti plánovat činnost,
    3. porucha řeči, schopnosti vykonávat činnosti, orientace v prostoru aj.
  3. kognitivní poruchy a narušení denních aktivit nemocného,
  4. pokles rozsahu schopností vzhledem k minulým dovednostem.

Dále se provádějí psychologické testy, vyšetření psychiatrem atd.

V případě horšící se kondice a paměti je potřeba vyloučit i jiné příčiny, protože se provádí i klasická vyšetření jako odběry a rozbory krve, moči, endokrinologické vyšetření, EKG, RTG, EEG, lumbální punkce, vylučují se infekční nemoci aj.

Cílenějším pomocnými vyšetřeními u Alzheimerovy choroby jsou zobrazovací vyšetření mozku.

Jedná se např. o CT či MRI (magnetickou rezonanci). Tyto metody zobrazí mozkovou atrofii typickou pro Alzheimerovu nemoc.

Jistotu potom podává bioptické vyšetření mozku, které se však prování až po smrti pacienta.

Léčba Alzheimerovy nemoci

Léčba pacienta trpícího Alzheimerovou chorobou je komplexní. Mezi nefarmakologické postupy patří:

  • Vytvoření prostředí, které pacient dobře zná, kde je možné vyloučit prvky, které by ho mohli ohrozit, je nutné zajistit mu životní potřeby, včetně např. kontaktu s institucemi.
  • Podstatné jsou i rehabilitace, jimiž se myslí např. rukodělné práce, pohybové aktivity, trénink komunikace, četba, psaní, nácvik orientace.
  • Důležité je též udržování kontaktů s blízkými osobami.

Možnosti farmakologické léčby jsou omezené a pouze zmírňují a zpomalují progresi onemocnění nebo tlumí symptomy.

Můžeme tedy podávat léky podporující kognitivní a mentální funkce, léky zlepšující prokrvení mozku, léky potlačující projevy jakými jsou deprese, úzkosti, poruchy spánku, ale i fyzické problémy – laxativa, analgetika aj.

Prognóza

Průběh Alzheimerovy choroby je individuální. Nemoc může trvat 2-3 roky, ale také 20 let, průměr je však cca 9 let od diagnostikování, než je osoba zcela nesoběstačná a stav končí smrtí.

Autor: Drahomíra Holmannová